Brtschfotky
StaroBohnický den
s divadelním
představením Hříšní
lidé osady bohnické
a
módní přehlídkou retroplavek
Bohnice
23.9.2018
|
Brtsch fotky |
StaroBohnický den |
Bohnice |
Hříšní lidé
osady Bohnické 1. Zloděj obchází nenápadně kolem domu ředitele ústavu. Paní domu sedí za stolem a vyšívá, služka oprašuje skříň. Paní domu se zvedne, strčí služce košík a začne jí diktovat, co má všechno koupit. Služka si začne psát seznam a odmotává přitom ruličku papíru, až je seznámek přes půl metru krátký. Zlobí se, že je toho moc a přemlouvá paní, aby šla s ní. Ta jí dá místo toho nůši a přikazuje, aby všechno kupovala jen to nejlevnější na trhu v Holešovicích. Nevadí, že to bude trvat dlouho, ale ať už hlavně jde. Služka odejde, paní se za ní dívá a jakmile služka zmizí, paní si zamne ruce, rychle si přetáhne plet nebo cokoli na ven a spěšně odejde. 2. Zloděj se hbitě přikrade a začne prohledávat a pakovat. Pak sebou trhne, podívá se z okna, zmateně pobíhá po místnosti, načeš vleze do skříně. Vejde paní domu s oficírem. Je samý úsměv, obletuje ho, nalije frťánka. "Vy jste tak statečný, pane poručíku, tak udatný... Och!""Zdaleka ne tak jako vy jste krásná, má drahá!" Oficír by mohl předat květinu. Dvojice se posadí se hází cukrbliky, hladí si ruce na stole, pak je paní nějaká zima. Oficír hbitě sundá sako, paní se pod oficírovým sakem tváří tajemně a blaženě, začnou se objímat. Oficír si sundá šavli nebo je mu sundána. Paní mu sedí na klíně a dlouze se líbají (může před nimi stát nějaká otevřená kniha apod., aby nebyli vidět. To jsem v jednom prvorepublikovém filmu viděl). Paní domu hlavou spočívá na stole a slastně propíná špičky směrem ke skříni, kterou zrovna pootevírá zloděj, který vyvaluje oči a zakrývá si pusu, pak naznačuje, že by rád v nestřežené chvíli utekl, ale nemůže, protože propnuté nohy mu nedovolují otevřít skříň tolik, aby se protáhl ven. Nohy mírně mění polohu, mezera je chvíli větší, chvíli menší až jednou do dvířek narazí a přivřou zlodějovi ruku, ale zamilovaný pár neví o světě. Pak paní začne smyslně rozepínat oficírovi knoflíčky u košile, 3. když sebou najednou trhne, ukáže k pomyslným dveřím, zakryje si obličej. Oficír se hrne do skříně, paní zahlazuje stopy. Vejde pán domu. Paní se snaží různě upoutat jeho pozornost – ukazuje z okna, dává mu noviny a svojí výšivku… a přitom přikrývá sako a šavli. Šavle zůstane trochu koukat. Pán domu ji zvedne a nechápavě se na paní podívá. Ta zbledne a záhy se rozzáří – to mělo být překvapení k narozeninám. Přece takovou vždycky chtěl! Pán se dívá poněkud zaraženě, pak vyndá šavli z pochvy, začne se usmívat a rozmáchne se párkrát, ztratí rovnováhu, chňapne po židli a stáhne přikrytí z oficírova saka. Poněkud nedůvěřivý pohled na paní. Ta opět vysvětluje, že to sako patří k té šavli. Pán domu nevěří, pokrčí rameny. „Tak to ho budu muset uklidit do skříně!“ Skříň se otevře a objeví se zloděj, poklekne na koleno, spíná ruce, jako by se úlisně omlouval,"Odpusťte pane, vaše paní je tak okouzlující, že ... že ... že ..." pak dá ruce opatrně jako by se vzdával a pozadu couvá. Pán i paní se zvolna probírají z úleku. Pán pustí úlekem šavli. Pak zloděje vykáže. Na manželku: "Čert vem, žes mě podvedla! Ale spustit se s takovou odpornou zrůdou!" "Ale já nemám s tím mužem vůbec nic společného!" "Nestydíš se takhle lhát?"Chvíli se pán zlobí a paní hořekuje. Pán si pak sedne, nalije si frťana, sundá si frak a jde ke skříni. Paní se snaží mu vzít frak z ruky, ale to už pán otevírá skříň. Proti němu vyrazí oficír s kalhotkami na hlavě, pána odhodí, popadne své sako a šavli a uteče. Paní je viditelně šokována. Pán se naopak ušklíbne. Nalije si ještě jednoho frťana a mrkne na manželku: "Na tvého chrabrého ochránce!" Manželka k jeho údivu sáhne po lahvi, notně si zavdá a sesune se na židli. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
přejít
na
Brtsch/hlavní |
webmaster: Honza Brtsch - kontakt |
Poslední úpravy stránky: 03.10.2018 |
