akce Irsko - kouzelný ostrov 14.-26. srpna 2007 historie od Jirky Krejčíka jr.

Brtsch Pro BBCC

14. - 15. srpna

Sraz byl stanoven na ráno 6:45 u Mc´Donalds na Černém mostě. Jediní Krejčíci jeli metrem, jen Ilona přivezla zavazadla autem. Dalšími šaramantními doprovodnými osůbkami byla Kristýna od Brčů a Radek od Štěpánků. Na srazu však Jirka Kr. sr. dokázal upoutat pozornost, tím že přišel s kolem, které cestou stačil píchnout již před vstupem do metra na Dejvické (metro A). Zde jsme se také seznámili s našimi průvodci Růženou a Petrem.

Sešli jsme se v této sestavě:

	2x Brčové (Honza + Jája)
	3x Krejčíci (Jirka sr. + Jirka jr. + Johana)
	2x Pospíšiláci (Lojza + Irena)
	2x Štěpánci (Toni + Radka)

7:20 - Odjezd z Černého mostu. Na Jižní spojce byl dost velký provoz. Netrvalo dlouho a přes Barrandov jsme se dostali na dálnici směr Rozvadov a tak nám začala dvoudenní dálniční a částečně i silniční nuda.

Po dlouhých 16 hodinách jsme dojeli do Calais, kde jsme museli projít britskou pasovou kontrolou a nalodili se na první trajekt směr Dover. Plavba trvala dvě hodiny a trajekt se hodně houpal přes vlny a při chůzi na lodi jsme se podobali tomu, jak chodí člověk pod vlivem alkoholu. Do Doveru jsme dopluli ve 2:00 středoevropského času. Po připlutí jsme si všichni posunuli čas a to o hodinu méně tj. na londýnský čas (tohoto času se budu držet). Jediný kdo to neučinil nebyl nikdo jiný než samotný Jirka Kr. sr. a to po celou dobu pobytu nejen ve Velké Británii ale i v Irsku. Po zbytek noci jme projeli celou Anglií a okolo osmé hodiny ranní jsme si dali kdesi ve Walesu snídaní u Mc´Donalds. Po dvanácté hodině jsme dojeli do přístavu Holyhead. Je to menší, ale krásný přístav. Zde jme měli něco přes hodinu rozchod na prohlídku malebného přístavu. Tady začíná i naše fotografování. Po druhé hodině jsme odplouvali z Walesu do Irska. Oproti první plavně to byla krásná odpolední plavba a navíc bez tak silných mořských vln. Během plavby jsme hodně diskutovali o tom, zdali je západněji Irsko či Portugalsko. Jirka Kr. jr. se chtěl dokonce vsadit o 50 euro s Lojzou PP, kterého nabídka sázky dostala do velkých pochybností.I když trvala čtyři hodiny, po kterých jsme konečně dopluli do Dublinu.

18:00 - Po dlouhé době jsme se konečně ocitli v irském Dublinu, kterým jsme jen projeli s rychlejší prohlídkou jen z autobusu. A pak nám zbývala poslední hodinka cesty.

19:00 - Příjezd do Rathdrum (Ráth Droma), kde jsme byli ubytovaní. Po příjezdu do městečka jme k našemu hostelu bloudili, ale nakonec jsme k němu dojeli. Byli jsme ubytováni do tří pokojů na dvě noci. Byli tu ubytovány skupinky lidí českých zvučných jmen jako Sojkovi, Kbelíkovi, Pospíšilovi, Kosovi…..

Ve sprchách se nedala regulovat teplota vody.

Všichni, až na Brče s Jájou, si zašli do místního irského pubu, kde jsme si dali Guiness, jen Johana si dala svůj oblíbený pomerančový džus a Jirka Kr. jr. i irskou whisky.

Rekapitulace:

	Etapa: Praha – Rathdrum (Ráth Droma)
	Trasa autobusem: Praha – Calais – Dover – Holyhead – Dublin – Rathdrum

16. srpna

Ráno jsme všichni vstávali před sedmou hodinou, abychom stihli odjezd našeho autobusu.

8:00 - Odjez autobusem k bližšímu okolí Glendalough

Tento den byly na výběr dvě cyklistické etapy. První trasa pro nenáročné cyklisty, druhá horská etapa. My jsme si vybrali raději tu horskou etapu.

9:00 - Hned z počátku nás průvodkyně Růžena zavedla na místní starý keltský hřbitov, který byl zajímavý nejen keltskými kříži ale i starou kostelní zříceninou z 10. století a hřbitovní věží.

Po prohlídce se pokračovalo dále k prohlídce dvou jezer a to Lower Lake a Upper Lake. Jediný Jirka Kr. sr. k jezerům nedojel a píchnul své zadní kolo.

Poté se jelo zpět trasou k parkovišti, kde nás vysadil autobus a pokračovali jsme dále po silnici. Později jsme najeli na hlavní silnici, ale dalo nám hodně zabrat, abychom si zvykli jet vlevo. Příkladem byl Lojza PP. Zpočátku jsme to měli po rovině, později jsme odbočili na vedlejší silnici a začalo nám zdlouhavé stoupání, kde se jako tahouni naší skupinky stali Brč s Jirkou Kr. jr. a to jim jaké vydrželo po celý zbytek cyklistických výletů v Irsku. Pak přišel krásný výhled na jezero Lough Tay. Zde jsme si dali delší pauzu s kocháním do krajiny
a převážně na jezero.

Náhle nás čekal prudký a delší sjezd a stoupání vzhůru do sedla Sally Gap. Od této chvíle nás čekala jen rovinka. Cestu jsem si dali další pauzu , která byla spíše borůvkovou a Irena spolu s Brčem a Jájou našli několik hub. Pak nás čekal dlouhý sjezd. Cestu jsme se zastavili
u vodopádu Waterfall. Dále jsme sjeli do Laragh a zde Radka s Tonim, kterého chytila křeč, odjeli autobusem zpět do hostelu.

Potom jsme jeli po hlavní silnici zpět do Rathdrumu. Když se jelo silnicí bylo to jako když jede surfař přes vlny. Pak se odpojili Krejčíci, kteří jeli rovnou do hostelu.

Brč, Jája, Lojza PP a Irena se rozhodli si udělat ještě jeden malý okruh do Avoca a zpět přes park, kde opět narazili na naší průvodkyni Růženu.

Večer jsme opět a tentokrát i s Brčem a Jájou zašli do pubu, kde jsme byli předešlého večera. Když jsme vešli do pubu, potkali jsme Sojkovi. Lojza prohlásil, že bychom si s nimi měli dát pražské derby na kole.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 9 lidí
	Počasí: polojasno
	Celkem km: 61 km (Pospíšilovi a Brčové 90 km)
	Cyklistická trasa: Glendalough – Upper Lake – Glendalough – Laragh – Annamoe - Roundwood – Sraghmore – Sally Gap – Waterfall – Laragh - Clara – Rathdrum – ( Avoca – Avondale Forest Park – Rathdrum)

17. srpna

Teď nás s autobusem čekal jeden z větších přesunů v Irsku, a to do Killarney (Cill Airne). Mezitím jsme si cestou prohlédli dólmen poblíž Tullow (An Tulach). Byla to delší pauza
a hodně jsme se tu fotili. Odtud jsme autobusem jeli do Kilkenny (Cill Chainnigh). Následovala prohlídka města. Nejprve jsme si šli prohlédnout Kilkenny Castle, jak vypadá zvenčí ze zahrad. Následovala prohlídka centra Kilkenny a nakonec zdejší katedrála Saint Canices, kde měli i letáky o katedrále v češtině. Vstupné do katedrály i katedrální věže činilo 7 euro. Z katedrální věže byl překrásný výhled na město, které bylo jako na dlani. Zpáteční cestou jsme se zastavili v jakýsi lahůdkách, kde jsme si všichni dali zeleninovou polévku
a někteří i kafe, ale ne irské. LLL

Toni, Radka a Jirka Kr. sr. nás ostatní poslali napřed s tím že potřebují nutně na WC, tak se z nich stal zadní voj. Přední voj přesně na minutu přišel k autobusu a z dáli je už popoháněla průvodkyně Růžena máváním rukou. Horší to bylo se zadním vojem, který se snažila Růžena z dáli přimět k tomu aby, běželi, což se jí nepodařilo.

Krátce před cílem jsme se stavili u Ross Castle, překrásným hradem na břehu killarneyských jezer. A zrovna ve chvíli kdy jsme přišli na hrad, měli tam svatbu novomanželé a nechali si dělat svatební fotky. Před hradem na ně čekal přepychový R&R.

Ted už nás čekala závěrečná cesta do Killarney. Po příjezdu k hostelu nás překvapil zámeček
z 19. stol. Původně jsme si mysleli, že v něm budeme ubytovaní, ale pak jsme objevili skrytý nový domek – schovaný nejen za krásným zámečkem, ale ještě ho zakrýval keřový porost. Zde jsme též byli ubytovaní na dvě noci, ale tentokrát ve dvou pokojích. Jirka Kr. sr. měl jít spát do pokoje se třemi sympatickými muži v důchodovém věku. Vzápětí, jakmile to odsouhlasil průvodkyni Růženě, tak do onoho pokoje chtěl zaprodat svého syna Jirku Kr. jr. Ten nechtěl být bez souhlasu zaprodán a měl námitky. Tak se rychle dohodli na tom, že si o místa střihnou, a to na třikrát a poražený musel jít spát s milými seniory. Konečné skóre dopadlo 3:1 ve prospěch Jirky Kr. jr.

Vzhledem k tomu, že výsledek se nelíbil Jirkovi Kr. sr., tento se rozhodl si vzít svůj spací pytel a spát v pokoji na podlaze.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 9 lidí
	Počasí: polojasno
	Trasa autobusem: Rathdrum – Kilkenny – Killarney

Něco o Killarney:

Ačkoliv městečko Killarney si vysloužilo posměšné přízvisko „turistické“, na jeho nepředpojaté a veselé atmosféře to nic nezměnilo. Nakažlivý kerrský humor, zosobňují vtipy trousící drožkáři, kteří poskytují turistům projížďky dvoukolovými drožkami, taženými poníky. V létě sice Killarney zaplaví turisté, ale služby jsou na odpovídající úrovni – obchody otevřené do 22hodin, několik vynikajících restaurací a kolem jezera a v kopcích jsou roztroušeny prvotřídní hotely. Hodně památek je též v okolí jezera.

18. srpna

V 8:00 ráno nás autobus odvezl do Killorglin (Cill Orglan). Zde jsme poprvé během pobytu podívali k Atlantskému oceánu. Ve zdejším místě byla i socha v životní velikosti Ch. S. Chaplina. Po hodině nás autobus odvezl o kus dále, do Glenbeigh. Tam nám byla složena kola a dál jsme pokračovali na vlastní výkon. Měli jsme možnost jet po známém irském okruhu Ring of Kerry na poloostrově Iveragh.

Po necelých pěti kilometrech, kdy se rozjasnilo, jsme dojeli ke krásnému výhledu na oceán. Pod námi se objevila i krásná písčitá pláž, jako vystřižená jako z ráje, ale žádná palma zde nebyla. I když teplota vzduchu se pohybovala okolo 17°C a voda byla ještě chladnější, se mezi námi našli tři odvážní plavci – Brč, Irena a Jirka Kr. jr.

Po delších 30 minutách jsme se opět vydali na cestu. Cesta byla po silnici, ale zato se to rychle střídalo z kopce, po rovině i do kopce. Takto se to střídalo podél celého pobřeží. Když jsme zajeli více do vnitrozemí, měli jsme delší stoupání, na jehož vrcholku jsme si dali pro změnu ostružinové osvěžení – ostružinové porosty byly hned u silnice- prostě jsme nemohli odolat. Pak následoval dlouhý sjezd až do Sneemu.

Lojza PP se těšil, že bychom mohli potkat Sojkovi, kteří s námi jeli z Prahy, že by mohlo být pražské derby.

V Sneemu jsme si udělali větší pauzu, shlédli jsme zde divokou řeku, která protékala kolem zdejších suvenýrů a na náměstíčko.

Po opuštění malebného městečka Sneem začalo nejdelší stoupání v Irsku. Hned zpočátku se stačil utrnout z party Jirka Kr. jr. a ztratil se z dohledu ostatních. Do vrcholového průsmyku v Moll´s Gap dorazil s náskokem cca 3 minut, před dalším rychlíkem Brčem. V průsmyku byl kratičký sjezd, který jsme museli také šlapat – nikoliv pro zrychlení jízdy z kopce, ale jak foukal silný vítr do našich tváří. Dojeli jsme k jezírku, kde jsme si dali oddechovou pauzu.

Na konci průsmyku jsme dojeli zadní voj našich lidí, kteří s námi jeli v autobuse v čele s Růženou.

Čekal nás dlouhý sjezd až ke Killarneyským jezerům. Do cíle zbývalo 28km. Ve sjezdu se opět odtrhnul Jirka Kr. jr., tentokrát bez Brče a začala jeho stíhací jízda předního voje skupiny Sojků. To se mu podařilo až v samotném městě Killarney, kde dojel vůdčí tříčlennou skupinku Sojků. Před výjezdem z města však ujel i jim a do hostelu dojel první ze všech s náskokem čtyř minut. Mezitím ostatní v Killarney odbočili do centra města a zajeli si na Guinesse v místním pubu. Po domluvě přes SMSky se Jirka Kr. jr. domluvil, že se vrátí do Killarney cca 6 km, aby se připojil k ostatním. Z pubu jsme jeli do hostelu po tmě.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 9 lidí
	Počasí: zataženo, místy polojasno nebo dešťové přeháňky
	Celkem km: 81 km ( Jirka Kr. jr. 93 km)
	Cyklistická trasa: Glenbeigh – Kells – Cahersiveen – Waterville – Sneem – Moll´s Gap –Killarney – Aghadoe

19. srpna

Na tento den byl naplánován výstup na nejvyšší horu Irska Carrantuohill (1041m. n. m.), ale vzhledem k deštivému počasí ve vyšších polohách, se výlet zrušil. Byl narazen cyklistickým výletem.

Nejdříve jsme museli jet asi pět kilometrů k trase Gap of Dunloe. Z počátku byla silnice po rovině a pozvolna začínalo stoupání. Od určité části stoupání jezdili do horského sedla kočáry tažené koňmi, které jsme ovšem bez námahy předjížděli a navíc jsme potkali i mnoho turistů, kteří šli pěšky. Následoval delší serpentinový sjezd. Po příjezdu na nejbližší rozcestník jsme se nemohli shodnout, kudy máme jet, ale pak jsme se nakonec shodli. Po chvíli jsme dojeli k jakémusi mostu pro pěší. Jakmile jsme se dostali na druhý břeh, zaujali nás dva roztomilí oslíci. Po několika desítkách metrech, které jsme ujeli, bylo občerstvení. Tam jsme se posílili polévkou. Tentokrát cesta byla štěrková a vedla přes louku a pak zahučela do lesa, který spíše působil jako hvozd, než jako pohádkový les, jak nám říkala průvodkyně Růžena.

Pak už jsme dojeli na silnici vedoucí do Killarney. Navíc jsme ji jeli už předešlý den, alespoň tento úsek. Cestou jsme se stavili u vodopádu Torc Waterfall. Po zastávce jsme vyjeli do parku okolo Killarneyských jezer. Hned po kratičkém vjezdu do parku, který je rezervací, nás zaujala malá písečná plážička u Muckross Like. Jirka Kr. sr. hned vytáhl lovecký salám
a podělil jej mezi všechny. Po chvilce se vodomilové Brč s Irenou šli vykoupat. Snesla se však i kritika a nejvíce od Lojzy PP, ale na druhou stranu jsme se všichni náramně pobavili tím, že když by se objevila průvodkyně Růžena, v Brčovi spatřila vodníka a v Ireně vílu. JJ

Dále jsme pkračovali rezervací, cestou plnou kobilinců, až k Muckross House, panskému sídlu z 19. století s výhledem na jezero.

Pak už nezbývalo, než dojet do Killarney, kde jsme si prohlédli katedrálu a zpět do hostelu, kde na nás čekal autobus. Potom, co se naložili kola jsme pokračovali dál na jiné místo.

Ještě téhož dne jsme se přesouvali do Dingle (An Daingean), který byl nejzápadnějším místem, kde jsme bydleli. Autobusem to nebylo daleko, tak jsme jeli bez přestávky. Museli jsme čekat dost dlouho, než nás ubytovali. Tentokrát ve dvou pokojích a bez toho, že by někdo z nás musel jít spát jinam, naopak postelí bylo více než nás a naštěstí k nám nikdo nebyl přidělen. V prvním pokoji byli Krejčíci a Brčové a v druhém Pospíšiláci a Štěpánci.

Téhož dne, všichni až na Jirku Kr. jr., kterého bolelo koleno, šli pěšky do dva kilometry vzdáleného Dinglu na Guinesse.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 9 lidí
	Počasí: polojasno
	Celkem km: 48 km
	Cyklistická trasa: Aghadoe – Gap of Dunloe – Torc Waterfall – Muckross Like – Muckross - House - Killarney - Aghadoe
	Trasa autobusem: Aghadoe – Killarney – Dingle

20. srpna

Dnešní den aniž jsme si to uvědomovali by význačný tím ze jsme jeli na nejzápadnější mys pevninského Irska (10°23´ západní délky, 52°10´ severní šířky), nikoliv však malých přilehlých ostrůvků.

Nejdříve jsme museli sjet do Dinglu a vydali jsme se jižní cestou do Ventry, kde jsme si prohlédli místní kostel.

Cestou nás dostihlo několik dešťových přeháněk, ale pak nastal krásný slunný den. Cesta vedla po středu skalního útesu, z něhož byl překrásný výhled na záliv a na Atlantický oceán. Foukal vítr a na zídce, která vedla podél útesu na okraji silnice seděli rackové, kteří se nechali z krátké vzdálenosti a s klidem vyfotit. Cestou jsme museli projet bystřinou, která stékala přes silnici. Po té jsme dojeli na nejzápadnější mys Irska Dunmore Head, kde jsme vyšlápli na zdejší vrchol poloostrůvku, s krásným výhledem na všechny strany. Projeli jsme Dunquinem (Dún Chaoin) a pokračovali do Murreagh, kde jsme si dali pravou irskou kávu za 5 euro.
O něco dále jsme si prohlédli starověké keltské obydlí. Tam se platil vsup a Jirkovi Kr. jr. se podařilo zapadnout mezi Pospíšiláky a Brče a Jáju a myslel, že prošel bez placení. To však netušil že to za něho zaplatil Jirka Kr. sr.

Odtud jsme jeli přes jedno malé pohoří do Dingle. Potkali jsme tu dva české krajany, kteří zde pracují již řadu let a poklábosili s nimi poblíž zdejšího přístavu u ulice plné místních hostinců.Udělali jsme malý nákup na druhý den k snídani. Večer jsme se všichni vydali pěšky do Dinge na drink a pochutnat si na irské kuchyni.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 9 lidí
	Počasí: jasné, místy přeháňky
	Celkem km: 58 km
	Cyklistická trasa: Dingle – Ventry Dunmore Head – Dunquin – Murreagh – Dingle

21. srpna

Tentokrát jsme se přesouvali už naposledy do jiného hostelu. Naši průvodci Růžena a Petr nezapomněli v autobuse připomenout, že v tento den má svátek Johana. A tak jí bylo popřáno před celým autobusem a musela přednést básničku. Neměla to snadné, protože moc českých básniček neznala, konec konců i my co jsme dávno vyšli ze školy, bychom si těžko nějakou vybavili.

Nejdříve nás čekala dlouhá cesta přes Tralee (Trá lí) a Limerick (Luimneach) do Ennis (Inis). Poblíž katedrály jsme si prohlédli řadu domků s doškovými střechami. Ve většině z nich byly obchůdky se suvenýry.

Druhou zastávku nás čekaly nedaleké Cliffs of Moher, 250 metrů vysoké a strmé pískovcové a břidlicové útesy, rozhledna O´Brien Tower z roku 1853. Z ní je pěkný rozhled po celé krajině a hlavně na Atlantický oceán. Zaujaly i zdejší obchůdky se suvenýry a restaurace, které byli postaveny jako nory. Pro ty, co znají Pána prstenů působily jako „hobití nory“.

Třetí a poslední zastávkou byla oblast The Burren, kde jsme se podívali na další dólmen na kamenné pláni, která působila jako kamenná krajina.

Odtud jsme jeli rovnou přes Galway (Gaillimh) do městečka Cong (Conga), kde jsme byli ubytováni.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 9 lidí
	Počasí: jasné
	Cesta autobusem: Dingle – Tralee – Limerick – Ennis – Cliffs of Moher – The Burren – Galway – Cong

22. srpna

Odjezd byl stanoven na osmou hodinu. Jediní, kdo se nezúčastnili dnešního cyklistického výletu byli Johana a Jirka Kr. sr., kteří si z důvodů Johančiny nevolnosti zařídili jiný program, a to prohlídku parku a zevnějšku luxusního hotelu, který byl vybudovánz původního hradu Ashford Castle.

Autobusem jsme vyjeli z Congu do Rossaveel, malého přístavu odkud jsme i s koly přepluli za necelou hodinu na Aranské ostrovy / Aran Islands (Oileáin Árainn). Cetlu se však stala nehoda s náklaďákem a autobusu upadlo zrcátko na pravé straně.

Vyjeli jsme z městečka Kilronan (Cill Rónáin) podél hřbetu, kde vedla hlavní silnice po ostrově. První místo, které jsme navštívili, bylo kruhové hradiště z doby bronzové Dún Eochla poblíž nejvyššího vrcholu ostrova s rozhlednou Clochan. Sice se platilo vstupné, přesto jsme šli. Počasí bylo krásně slunné a bylo teplo a tak nám to jen znepříjemňovali létající mravenčí roje.

Cestou jsme se zastavili na malé pláži, kde jsme si dopřáli nejen občerstvení, ale také si tu někteří z nás zaplavali v moři: Irena, Radka a tři nudisti Brč, Jirka Kr. jr. a Lojza PP. Ti zde prožili „svých 15 minut slávy“ od mladých italských fanynek, které je odměnily hlasitým projevem a potleskem za „nudistickou odvahu“. Za to jim Lojza PP poděkoval s potleskem rukama nad hlavou.

Minuli jsme Kilmurvy (Cill Mhuirbhigh) a jeli jsme dále do Onaght (Eoghanacht), kde jsme se podívali na malý hřbitov. Pak už nezbývalo než dojet na konec ostrova, kde silnice končila v oceánu, v místě zvaném Slipway.

Cestou zpět jsme se stavili v Kilmurvy. Tam jsme se rozdělili: Štěpánci a Brčové jeli rovnou zpět do Kilronan, Irena, Lojza PP spolu s Jirkou Kr. jr. se šli podívat na vyhlídku z Dún Aonghasa, půlkruhového hradiště postaveného přímo na skalním útesu. Útesy byly přímo kolmé, od hladiny oceánu se tyčily do výše cca 150 metrů. Odtud jsme se vydali rychle zpět do Kilmurvy a turistickým trajektem do Rossaveel. Náhle, těsně před vplutím do přístavu, jsme uviděli v moři plavat volně žijící vydru!!!! V přístavu nás čekal autobus s opraveným zrcátkem. Večer Jirka Kr. jr. udělal k večeři palačinky a tím získal obdiv pana domácího.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 7 lidí
	Celkem nezúčastněních: 2 lidé
	Počasí: jasné
	Celkem km: 36 km
	Cyklistická trasa: Kilronan – Clochan – Kilmurvy – Onaght – Slipway – a zpět
	Trasa autobusem: Cong – Rossaveel – Cong

23. srpna

Brzy ráno, za tmy, kdy jsme všichni ještě spali, Johana v doprovodu Jirky Kr. sr. odjeli taxíkem z Conga do Galway na vlak. Odjez vlaku do Dublinu byl v 5:20. Jirka Kr. sr. se pak taxíkem vrátil zpět, zatímco Johana odpoledne odlétala z Dublinu do Prahy. Johana má v rámci necelé desetileté existence BBCC prvenství – cestování letadlem, i když to byl odlet z během probíhající akce.

V tento den byl odjez až v 9:00, kdy nás autobus odvezl z Conga do Clifden (An Clochán)
a sundali jsme kola.

Cestou jsme se ještě stavěli v Kylemore Abbey, impozantním opatství na břehu jezera Kylemore Lough. Tento romantický, cimbuřím opatřený neogotický hrad chrání pohoří Twelve Bens. V dnešní době zde jsou benediktinky, které ve zdejším opatství provozují internátní dívčí školu.

V Clifdenu jsme vyrazili okolo 12hodiny a pokračovali podél pobřeží přes Ballinaboy do Roundstone. Prohlédli jsme si prodejnu a výrobnu irských bubnů, samozřejmě zde měli i mnoho dalších krásných suvenýrů. První odtud odjeli Irena s Lojzou PP. S velkým časovým rozdílem za nimi vyrazili i ostatní. Po výjezdu z Roundstone se Jirka Kr. sr. překvapivě a vší silou rozjel a nasadil rychlé tempo. Jediný, kdo si bystře dokázal všimnout a odpovědět na náhlé zrychlení Jirky Kr. sr., byl jeho syn Jirka Kr. jr. Později se zjistilo, že Jirka Kr. sr. chtěl rychle dojet Irenu s Lojzou PP.

Cesta pokračovala přes Toombeola a Cashel (An Caiseal). Tady jsme jeli pustinou, která se podobala americkým divokým prériím z dob, než do Ameriky přišli bílí lidé. Zde Krejčíci dojeli Pospíšilovi, kteří se zrovna chystali k odpočinku poblíž silnice, v pusté irské prérii (jen ty divoké bizony jsme neviděli), na jejímž okraji byly vidět velké kopce. Po přestávce jsme pokračovali a celou dobu jsme obdivovali tuto krajinu, než jsme dojeli na hlavní silnici. Pak jsme se vydali přes Gortmore (An Gort Mór)a pokračovali až do Maam Croos. Tam čekal autobus až do 17 hodin. Pospíšilovi s Krejčíky měli štěstí že ho ještě stihli, aspoň si mohli zakoupit u řidičů pití. Po necelé půlhodince se objevil Brč s Jájou, a to ve chvíli, kdy autobus odjížděl z parkoviště. Řidiči ještě zastavili, ale Brčové překvapivě občerstvení nechtěli, a tak jsme mohli odjet. Nakonec se objevili i Toni s Radkou.

Začalo dlouhé stoupání. Do kopce se s obrovským se nadšením vyřítil Brč a Lojza jej chtěl stíhat a dát si závody. Jenomže, než do toho stačil šlápnout, ho okřikla Irena s tím, ať se nenechá Brčem vyprovokovat. A tak se nic nekonalo, protože na Brče nestačil reagovat ani Jirka Kr. jr. Po té nás čekal dlouhý a příjemný sjezd až do Maum. Tam jsme si sedli před hospůdku a někteří se zde posílili kávou. Jirka Kr. sr. nezklamal a po chvíli usnul (není divu, vždyť vstával hodně brzy ráno aby mohl doprovázet Johanu, my jsme mu to všichni přáli, aby si hodně cestou odpočinul).

Před odjezdem nás čekal poslední a skutečný kopec, který jsme si mohli v Irsku cyklisticky vychutnat. Vše začalo jaksi (ne)vinně, když Irena závodně předjela Brče. Ten se nechal vyhecovat k závodům. Záhy Brče předjel Lojza PP, společně závodním tempem vystartovali do kopce, čímž za sebou nechali Irenu. Ta chtěla dát šanci Lojzovi, na to aby zvítězil. To však nikdo netušil jaký to bude mít následek: když Lojza PP následován Brčem předjeli poklidně jedoucího Jirku Kr. jr., ten se nechal také vyhecovat a na místo duelu tu najednou bylo trio závodníků. Jirka Kr. jr. předjel Brče a Lojzu PP a dojel až na vrchol první. Od této chvíle jsme závody brali už s humorem, a to až do Conga, kam zas první dojel Jirka Kr. jr.. Jinak vedení bylo převážně střídavé, a to mezi Brčem, Irenou a Lojzou PP. Congem jsme projeli
a jeli jsme zdejší bránou do parku po asfaltové silnici, která vedla nejprve lesem a po něm se náhle objevilo velké prostranství pro hraní golfu. Celý tento areál patřil k pětihvězdičkovému hotelu Ashford Castle. Zde jsme konečně dosáhli sta kilometrů. Projeli jsme celým hotelovým parkem a vrátili se k hotelovému hradu kde jsme se fotili.
Do hostelu jsme to měli necelý kilometr. Naše kola se musela naposled nakládat na vlek podle toho, kdo kde bude vystupovat, protože všichni účastníci zájezdu nebyli z Prahy.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 8 lidí
	Celkem odjelo/odletělo: 1 člověk
	Počasí: jasné
	Celkem km: 104 km, průměr 20,4 km/h, max. 60 km/h, čas 5:04
	Cyklistická trasa: Clifden – Ballinaboy – Roundstone – Toombeola – Cashel – Gortmore – Maam Cross – Maum – Cong – Ashford Castle – hostel
	Trasa autobusem: Gong – Kylemore Abbey – Clifden

24. srpna

Nastal poslední den v Irsku a dlouhá zpáteční cesta do Prahy, která byla i časově delší než ta, kterou jsme podnikli směrem do Irska.

Nejprve nás čekal přesun do Clonmacnoise, středověkého kláštera na odloučeném místě u řeky Shannon. Tam jsme si prohlédli dochovanou skupinu kamenných kostelů, katedrálu, dvě válcové věže a tři vysoké kříže.

Odtud jsme se přesunuli do Dublinu (Baile Átha Cliath),. Tam nás autobus vysadil v centru Dublinu, na hlavní třídě O´Connell Steet, u elegantní věže Monumet of Liht, která se vypíná do výše 120 metrů (byla vidět jako svítící dominanta nad Dublinem, když jsme ji viděli při pozdním západu slunce). Nahlédli jsme zde do dominantní budovy, hlavní pošty a pokračovali přes most O´Connell Brige centra a prošli jsme Grafton steet. Prošli jsme se zdejšími uličkami a zastavili se v irském pubu na drink. Ještě jsme pohromadě stačili navštívit St. Stephen´s green, St. Patrick´s Cathedral, Trinity College, Dublin Castle. U dublinského hradu jsme se postupně rozcházeli a pokoušeli se zde koupit poslední suvenýry pro sebe či dárky pro své blízké. Sraz jsme měli v 19 hodin u Monumet of Liht, odkud nás autobus odvezlo do dublinského přístavu. Odtud jsme pluli do waleského přístavu Holyhead.

Odplouvali jsme mezi osmou a devátou hodinou večer. Z paluby jsme sledovali při stmívání
a západu slunce svítící Dublin. Po dlouhém dni jsme opouštěli Irsko a vypadalo to velmi romanticky.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 8 lidí
	Počasí: jasné
	Trasa: prohlídky Clonmacnoise a Dublinu
	Trasa autobusem: Cong – Clonmacnoise – Dublin
	Trasa trajektem: Dublin – Holyhead

25. srpna

Po půlnoci jsme dopluli do Holyheadu odkud jsme jeli až do Londýna. Na okraj Londýna jsme přijeli po osmé hodině ranní, ale do samotného centra jsme se dostali až v devět hodin.

Měli jsme celý den na prohlídku centra Londýna a tak BBCC se od zbytku odloučilo hned na počátku. Naše prohlídka začala na blízkém Trafalgar square, kde jsme shlédli Nelsonův sloup, pod nímž byly sochy lvů v nadživotní velikosti. Krásný pohled se naskytl i na National Portrait Gallery. Nevím jak ostatní, ale zde se odloučili od zbytku BBCC Krejčíci – tuto trasu budeme sledovat. Šli jsme přes Piazza a Central Market, tržiště z 19. století a Royal Opera House na Convent Garden. Další ceta nás vedla do City of London, kde jsou zajímavé památky jako St. Paul´s Cathedral, druhá největší křesťanská stavbou na světě. Dále tu je All Hallows by the Tower, kde se najdou zbytky staveb z dob, kdy Anglie spadala pod starověké Římské impérium. Tower of London, který střeží slavní Beefeaters, strážci Toweru. Vězení zde bylo až do 40 let 20. století. Hned vedle hradu je velmi obdivovaný a impozantní Tower Bridge, který byl otevřený. Z nábřeží je po překrásný pohled, takto vidět otevřený můstek tak slavného mostu.

Od Tower Bridge Krejčíci jeli zdejším Undergroundem. Metrem jsme dojeli až k Big Ben, který je součástí Houses of Parliament. Parlament i s Big Benem byl obezděn zátarasy. Naproti parlamentu se nachází Westminster Abbey, korunovační chrám s hrobkami anglických králů.

Cestou jsme si na hodinku odpočinuli v St. James´s Park. Dále jsme dorazili k Buckingham Palace. Mohli jsme si jej prohlédnou jen z dálky, přes plot.

Pak jsme se vydali přes Green Park na Piccadilly. Prošli jsme celou hlavní třídou až na světoznámý Piccadilly Circus a nedalekou vyhlášenou čtvrť Soho, odkud jsme se zpětně vrátili na Tranfalgar square, na místo, kde jsme měli nastoupit do autobusu v 18 hodin.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 8 lidí
	Počasí: jasné
	Trasa: prohlídka Londýna
	Trasa autobusem: Holyhead – Londýn – Dover
	Trasa trajektu: Dover – Calais

26. srpna

V Calais jsme se vylodili přesně ve 23:40 hodin středoevropského času a tak nám zbývalo něco málo přes 14 hodin jízdy do Prahy. Cestou do Prahy bylo méně přestávek, ale zato to rychleji utíkalo. Hned u první české benzinové pumpy si většina lidí z autobusu šla koupit občerstvení a především český tisk. Po příjezdu do Prahy jsme přendali věci do svých aut
a odjeli domů.

Rekapitulace:

	Celkem se zúčastnilo: 8 lidí
	Počasí: jasné
	Trasa autobusu: Calais – Praha