start
byl na mostě nad nádražím
Rostoklaty (u Českého Brodu)
|
|
|
|
|
|
|
cesta kolem rybníčků a pozoruhodných
kamenů
Klepec
(u
vesnice Limuzy, kterou jsme projížděli)
-
jezírko - přírodní
památka Klepec II. (to je u
jezirka - bývalý lom).
Bea levituje nad
kamenem :-) - jmenuje se Fůra slámy, ten
druhý Šplíchalův kočár.
Dvojvrch Klepec se
vypíná do výšky 358 m nad mořem a jelikož
výrazně převyšuje okolní krajinu, je
ideálním vyhlídkovým bodem na
Černokostelecko, Úvalsko a částečně i do
Polabí. Na západním horizontu jsou vidět
pražská předměstí. Je to Přírodní památka (o
rozloze 7 ha).
-
300 metrů od Klepce II je přírodní památka
Klepec I.
Velký žulový
balvan zvaný Slouha
je
vysoký 7 m (dlouhý 8 m, široký 3 m). Jméno
získal podle tvaru – na jedné straně má
nápadné zaoblení, připomínající shrbenou
postavu služebníka. Ještě v 19. století
Slouhu obklopovala spousta menších oblých
kamenů, tzv. „Stádo ovcí“. Ty zmizely během
roku 1843, kdy na Klepec dorazil kameník z Rostoklat
s dělníky, kteří z okolních kamenů nalámali
kvádry a štěrk na stavbu Císařské silnice
z Prahy do Kolína a na stavbu mostů v Praze
a Poděbradech. Poslední úprava přišla v roce
1920, kdy byla do Slouhy vsazena pamětní
deska padlým v 1. světové válce. Pamatník
svobody leží u vesnice Přišimasy (kterou
jsme projížděli a stavovali se - na konci
vesnice na třešně).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
občerstvení
ve vesnici Doubravčice zvané Čabuzy/i
|
|
|
|
|
|
|
Zarostlé zbytky hradu Šember:
se nacházejí nad říčkou Šemberou, nad žlutou
turistickou značkou Doubravčice – Přehvozdí.
Hrad byl vybudován na konci strmé, vysoké
ostrožny nad pravým břehem říčky Šembery, na
místě pravěkého opevněného
halštatsko-laténského hradiště z 5. století
př. n. l. Místo bylo opevněno a osídleno
i Slovany v 8. století pro svou výhodnou
polohu nad obchodní cestou, která procházela
podél Šembery. Šember
patří k těm výjimečným stavbám, o nichž máme
písemný doklad z doby ještě před jejich
vznikem. Hrad byl pojmenován
Schönberg, z čehož se vyvinul
dnešní počeštělý název hradu i říčky. V roce
1421 hrad spolu s klášterem v Klášterní
Skalici rozbořili
husité a již nikdy nebyl obnoven. V roce
1542 byla lokalita zapsána do Zemských desek
jako „Šemberk – zámek
pustý“. Z hradu se zachovaly mohutné valy,
pocházející ještě z původního hradiště. Na
vyvýšené srovnané ploše v severní areálu
stával roubený či hrázděný palác.
Údolí Šembery:
Nejkrásnější údolí Kolínska vytváří
ve formě skalnatého kaňonu říčka Šembera a
její levostranný přítok Lázný potok. Šembera
patří do povodí Labe, pramení poblíž
Vyžlovky v nadmořské výšce 415 m. n. m. a
její tok měří 23 km. Cestou do Českého Brodu
napájela Šembera v minulosti celkem
9 rybníků, z nichž dva existují dodnes.
Romantiku údolí objevili v polovině 20. let
20. století trampové, kteří zde v roce
1929 postavili první, volně přístupnou chatu
„Unalaska“. Tak vznikl základ jedné
z nejstarších trampských osad v Čechách.
Dnes je zde evidováno přes 270 chat a srubů.
|
|
|
|
kostel sv.
Martina (Kozojedy)
Pozdně románský kostel
z konce 12. století vybudován na místě
pohanského pohřebiště. Ve 14. století byla
apsida zpevněna gotickými opěráky a
přistavěna gotická kaple. V roce 1769 byla
postavena barokní předsíň, byla zvětšena
původní románská okna a také nové zaklenuta
dříve plochostropá, prkená loď
kostela.Kostel je zapsán v Ústředním seznamu
kulturních nemovitých památek ČR.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rybník
Kozojedy - koupání
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
cesta dále lesem
přes obec Štíhlice po červené značce do
Hradešína
|
|
|
|
|
|
|
poslední občerstvení v Hradešíně
a jak
po takovém občerstvení dopadne cyklista po projetí maliním
|
|
|
|