JEVANY HISTORY zpět

Praha, 9. 11. 1998

Ahoj lidi,

ačkoli s datem 7. 11. bylo po dlouhá léta spojeno heslo "se Sovětským svazem na věčné časy...", my jsme se tentokrát drželi BBCC - tedy vyjeli jsme zase na výlet, ale již pouze na jednodenní. Pro začátek jsme se drželi poblíž Prahy a absolvovali jsme výlet s názvem Jevany - ani nevím proč, protože jsme toto známé bydliště našich umělců nakonec vůbec nenavštívili (ale ona se koneckonců Velká říjnová revoluce také slavila v listopadu).

V sobotu jsme se probudili do mrazivého rána, tráva byla omrzlá jinovatkou a my jsme se postupně sjížděli na dané srazy ...

McDonald's u pumpy v Průhonicích

8,30 - Vrstevnice + Vrstevnička + Podčarovka
8,36 - Čiháci (Láďa + Jarmila - s novou cyklohelmou + Simona)
8,38 - Kalivodi (Gábina + Kája)
8,42 - Honza + Vašek
8,44 - Bohuňáci (Pepa sr. + Pepa jr. + Šmudla) + Dorka
8,51 - Olda + Bernardi (Zbyšek + Marcela)

... sjelo se nás tedy 16 lidí + 6 aut + 1 pes...

a protože již v pozvánce stálo, že zde NEBUDEME snídat, postupně jsme se trousili k McDonaldovi a lehce jsme posvačili.
9,03 - téměř podle plánu (a to i po svačince) jsme vyjeli směrem na Vyžlovku. Ovšem Pepa sr. mávnul rukou, řekl svojí proslulou větu o tom, že cestu zná a ujal se vedení. A samozřejmě klasicky netrefil tu správnou odbočku, takže ačkoli tvrdil, že bude lepší objet Říčany (abychom se netahali v sobotu dopoledne přes náměstí), ocitli jsme se náhle v přeplněném říčanském centru, kličkovali jsme mezi nakupujícími, ztěží jsme na křižovatkách udržovali naši kolonu 6-ti aut pohromadě a samozřejmě jsme si objeli náměstí. (No ale je také možné, že Pepa sr. nečekal objížďku, na kterou jsme narazili.) Ale abych Pepovi zase tolik nekřivdila, podařilo se lehce zabloudit i mě a za mnou jedoucímu Honzovi s Vaškem i když jsme celou dobu jeli za Gábinou.
9,15 - ačkoli měl být Jirka Krejčík v 9,30 na Vyžlovce a čekat na přijíždějící, volal v tuto chvíli Honzovi, že jen naloží kola a vyjíždí (!!!)

9,38 - konečně jsme dorazili na Vyžlovku. Náves jsme sice našli bez problémů, ovšem kostel chyběl. A jak se nám podařilo zjistit nikdy tu ani nebyl a v dohledné době ani nebude. No ale již tu čekali další účastníci sobotní akce:
Kašpaři (Jirka sr. + Zuzana + Jirka jr.)
Radka + Špágr

... a začali jsme se pomalu připravovat na cestu. Někdo si promazal kolo, někdo si dal pivo, Olda mnohým nafouknul duše příručním kompresorem (skutečně mám na mysli to zařízení co strašně vrčí a samo dofukuje vzduch) a Honza oblékl pod své cyklistické kraťasy světle hnědé "slušivé" (to tvrdí Honza) punčocháče (nutno říci, že sice nepadaly jako Brziho návleky, ale také se daly označit za antierotické, což se ovšem o Brziho návlecích říci nedalo).

10,04 - konečně přijeli Krejčíci (Jirka sr. + Jirka jr.) + Miša. No a protože moc dobře věděli, co se sluší a patří na opozdilce, přijela s nimi i láhev Tenesse Blended Whisky, se kterou jsme se všichni okamžitě skamarádili.

10,10 - přijel Brzi, který ale flašku nepřivezl, protože nevěděl, že přijede pozdě a v těsném závěsu za ním přijel i Jirka Daněček, který je ovšem vždy připraven na vše, takže ze svého batohu bez otálení vytáhnul láhev šampusu.

Takže nás bylo 26 lidí + zrovna tolik kol + 1 pes + 11 (!!!) aut.

10,23 - otec BBCC Pepa sr. bouchnul šampus (tahat na Vyžlovku Auroru kvůli nějakému výstřelu se nám dvakrát nechtělo), všichni (i Vašek !!!) jsme se napili na zdar dnešního výletu, dohodli jsme se, že Jirka Kr. sr. pojede první, já poslední a nasedli jsme na kola...
10,30 - konečně jsme vyjeli, aniž bychom si přesně ujasnili kudy a kam
10,31 - dobrá třetina lidí se vrátila, aby zjistili zda zamkli auto, zhasli světla, vypnuli sporák, ...

Z Vyžlovky jsme vyjeli směrem na Jevany, projeli jsme po okraji vesnice, odbočili jsme k Vyžlovskému rybníku a vzhledem k tomu, že jsme před startem statečně doplňovali tekutiny, udělali jsme cca po 2 km krátkou čůrací přestávku - skvělá záležitost, ovšem s nedozírnými následky. Jakmile všem bylo dobře, Jirka Kr. sr. sednul na kolo a aniž by udal kam míří, odjel a za ním postupně celý peloton. Definitivně poslední zůstala pouze malá skupinka ve složení Zuzana + Jirka Kaš. sr. + Honza + Vašek + já.

10,47 - naší uzavírací 5-ti členné skupině nezbylo než konstatovat, že se nám ostatní ztratili - stále se nám nedařilo nikoho dojet a rovněž kolemjdoucí a houbaři žádné cyklisty neviděli. No a protože Murphyho zákony fungují vždy a všude, naše mobily samozřejmě hlásily "zadna sit", takže i když jsme se drželi Irenina slavného hesla, bylo nám to na nic. Pomalu jsme se tedy vraceli a hledali jsme podle stop odbočku, kudy mohlo projet větší množství cyklistů. A nutno říct, že těch odboček, kde na nás poslední NIKDO (!!!) nečekal, jsme projeli poměrně dost.
11,26 - proti nám přijížděl po cestě Brzi (už dlouho jsme ho tak ráda neviděla), což nás utvrdilo v tom, že jsme stopovali správně, a konečně jsme dojeli hlavní peloton - díky delšímu čekání v lese byli všichni již lehce promrzlí, což jsme jim ovšem my ztracení (výjimečně) ze srdce přáli a tak si jen Honza zakřičel na téma "čekání na odbočkách - zvlášť když nikdo neví, kudy hodlá Jirka Kr. sr. jet" a zase všichni společně jsme pokračovali dál.

Projížděli jsme klidnými bukovými lesy, mezi opadanými stromy vystrkovalo své paprsky sluníčko a s celou svou podzimní silou příjemně hřálo. Jen cesty byly místy samá louže a bahno zanechávalo na našich oděvech zřetelné stopy. V tuto chvíli ovšem ještě nikdo z nás netušil, že skutečné BAHNO nás teprve čeká...

11,52 - na rozcestí před Černými Voděrady jsme se dohodli, že ještě hlad nemáme, takže nepojedeme přímo do Jevan (do hospody), ale vezmeme to oklikou lesem po zelené turistické značce.
12,03 - ze silnice jsme odbočili na zelenou značku a dalších 25 minut lze snadno vyjádřit pouze třemi slovy BAHNO, BAHNO, BAHNO (a ještě jednou BAHNO). Na kole se to nedalo projet ani omylem a tak jsme se na úzké lesní pěšině jen ztěží vyhýbali tomu čvachtajícímu nesmyslu, který jsme za chvíli měli všude. Málokomu se podařilo projít suchou nohou. S radostí jsme všichni uvítali, když jsme při první množné příležitosti mohli přejít na zpevněnou lesní cestu - fakt, že jsme díky tomu museli ještě přebrodit potok (na což zvláště Jirka D. nezapomene) byl po absolvovaných bahenních koupelích naprostý detail. Konečně jsme zase stáli na suchu, mnozí omyli kola, částečně jsme se očistili a tentokrát již po asfaltu jsme pokračovali dál. Kolem nás se na zalesněných stráních zelenaly vršky smrků, mezi nimi se objevovaly zrzavé koruny modřínů, sluníčko pomalu začínalo ztrácet svoji sílu - začalo se ochlazovat a v naše žaludky ovládl hlad.

12,50 - 13,08 - na rozcestí před Struhařovem jsme více jak 15 minut mrzli a čekali jsme na Jirku Kr. sr. a Brziho, kteří šli hledat otevřenou hospodu - naštěstí pro ně úspěšně !!!

13,10 - 15,50 - hospoda "U lesa"
Lehce promrzlí jsme obsadili hospodu a začali jsme se rozehřívat čajem, grogem a horkou griotkou a osvěžovat se pivem. Jen s jídlem se vyskytly drobné problémy, protože došla strouhanka, takže někdo nedostal to co chtěl a někdo nakonec nejedl vůbec. Zkrátka 26 lidí bylo na zdejší poměry víc než dost. Díky dlouhým čekacím dobám na jídlo ovšem Mirek vydržel svěží po celou dobu našeho pobytu v restauraci (jedl až jako úplně poslední - dokonce jsme na něj museli čekat), zatímco Pepa jr. (jedl mezi prvními) tentokrát po tlačence okamžitě usnul.

Cesta zpět na Vyžlovku byla ve znamení krásného dlouhého sjezdu po silnici (a bez bahna), což jsme všichni po obědě uvítali. Ovšem těsně před Jevanama jsme odbočili do lesa, kde jsme na cestě kolem Jevanských rybníků měli poslední šanci pokochat se okolím, užít si podzimního bahna a nadýchat se čerstvého lesního vzduchu. A dýchali jsme opravdu zhluboka, protože cesta byla několikrát přerušena padlými stromy, které jsme museli přelézat a podlézat... S kolem opravdu nezapomenutelné okamžiky.

16,58 - za soumraku jsme všichni ve zdraví dorazili zpět na Vyžlovku a naložili jsme kola na auta
17,00 - odjeli Olda + Bernardi
17,10 - opustili nás rovněž Čiháci

No a my ostatní jsme ještě zašli do blízkého saloonu Pinto na závěrečnou kávu, pivo, zmrzlinový pohár, banán se šlehačkou a samozřejmě palačinky. Ku Praze jsme se pak již rozjížděli postupně:
18,08 - odjeli Kašpaři
18,20- odjel Brzi a Jirka D.
18,40 - odjeli Bohuňáci + Dorka a Radka + Špágr

18,48 - odjeli Kalivodi a Vrstevnice + Vrstevnička + Podčarovka
no a pak se zvedl i zbytek - Honza + Vašek a Krejčíci + Miša

Takže to je zhruba vše o našem výletu do Jevan (kde jsme vlastně nakonec vůbec nebyli) a 21. listopadu se se všemi těším na shledání v Dobříši (kam ale skutečně pojedeme)

Vrstevnice

Copyright © Vrstevnice/BBCC, 1998

Připomínky mi prosím napiš :

Datum poslední úpravy : 11. říjen 1999

Copyright © BBCC, 1998