V Praze, 11. 8. 1998
Ahoj lidi,
podle kalendáře víte, že zase uběhlo 14 dní, což
znamená, že se opět konala víkendová akce BBCC
- tentokrát již 12. akce s názvem VLK,
kdy jsme navštívili oblast mezi Veselím nad Lužnicí (kde
své rané dětství prožil a první cyklistické krůčky
učinil u babičky Honza Brčák) a Třeboní - tedy kraj, kde se
dostatečně vyřádili z historie všem známí rybníkáři v
čele s Jakubem Krčínem (mimochodem - jak tvrdí Brzi - ačkoli
stavěl překrásné rybníky, byl to údajně despota, který za
sebemenší nekázeň hned věšel na šibenici a nutno přiznat,
že i když je to trochu nezvyklý donucovací prostředek, byl
by zřejmě mnohde účinný i dnes).
No a kdybychom si na tento víkend objednávali počasí, asi
bychom si netroufli něco tak úžasného zabukovat. Sluníčko
svítilo a svítilo a teploty neklesali pod 30°C. Tedy ideální
počasí na cestování po hrázích rybníků a rybníčků a
samozřejmě na koupání, kterého jsme si užili poměrně
dost. Takže, kdo chce vědět více, tady to je ...
Pátek 7. 8. 1998
12,00 - ačkoli byl sraz stanoven na 19,30 do Veselí
nad Lužnicí přijeli Mirek + Krejčíci (Jirka + Johanka), aby
se lépe seznámili s víkendovou lokalitou. Poobědvali
příšerný oběd v místním „kulturáku" (mimochodem
vystavěném na bývalé zahradě Honzových prarodičů) a celé
odpoledne objížděli hospůdky v okolí Veselí nad Lužnicí a
Vlkova, aby zjistili, že se všude čepuje Regent nebo Platan.
Pak se Johanka vykoupala v pískovně a vydali se na sraz.
19,00 - od radnice nedočkavě volal Brzi, kde jsme a na
koho se vlastně čeká
19,15 - Mirek Šnábl a Krejčíci jsou na srazu
19,30 - na minutu přesně !!! přijel Honza + V&V
Krátce jsme se přivítali, pochválili jsme Johance NOVÉ KOLO - S PŘEHAZOVAČKOU !!! (přece jenom je to vysvědčení k něčemu dobré) a nadšeně jsme vyjeli do Vlkova (cca 2 km od Veselí), kde byla zajištěna u Horáků na chatě víkendová základna. Ovšem nechybělo mnoho a mohly to být poslední 2 kilometry, které jsme v životě absolvovali. Nebudu vás unavovat detaily, ale ještě dnes nás mrazí v zádech při vzpomínce na brzdnou dráhu a kouř od spálených pneumatik z auta, které v poměrně vysoké rychlosti přehlédlo, že hodláme odbočovat z hlavní silnice do Vlkova. Naštěstí mi jsme toho blba nepřehlédli, takže jsme jen s úděsem v očích sledovali, zda dostane smyk nebo ne. Andělé strážní se tentokrát asi pěkně nadřeli, takže smyk se nekonal a vy můžete číst dál.
19,50 - a jsme na místě. Slunce se sklánělo za obzor a Horákovi nás vítali na zahradě krásného víkendového sídla se zahradou a jezírkem (= bývalá pískovna) přes cestu.
Naše konečná sestava pro tento víkend tedy byla:
- Mirek + auto
- Krejčíci (Jirka + Johanka) + Johančino
nové kolo s přehazovačkou (žádný malý dětský křáp)
- Brzi + auto
- Honza (tentokrát, z důvodu rozlišení,
dále jen Brč) + auto
- V & V
- Horákovi (Honza + Hanka + Hanička) +
víkendové sídlo ve Vlkově + auto
... a je nás 10 lidí + bez psa + 4 auta ...
A prohlíželi jsme fotky, dolepovala jsem kroniku, popíjeli jsme pivo a diskutovali jsme o trase na sobotu (já již tradičně s mapou z roku 1979 a opět již místy nepřesnou).
cca 21,00 - rozdělali jsme oheň, na stůl jsme
nanosili buřty, chléb, zeleninu, hořčice a majonézy a
každý dle libosti dostatečně povečeřel.
22,30 - 22,50 - místo večerního mytí jsme
absolvovali koupání v jezírku - do hluboké studené vody ale
vlezli pouze Brč + Hanička + Vrstevnička + Hanka + Mirek +
Johanka (která ale rychle zase vylezla a hubovala, že pěkně
skočila na špek, protože to bylo ukrutně studený a vůbec ne
úžasný). My ostatní jsme se porůznu oplachovali studenou
vodou ve sprchovém koutě.
00,06 - večer u ohně příjemně ubíhal a Brč
konečně sáhnul po kytaře, z čehož se dozajista nejvíce
radovali okolní spící sousedé.
cca 1,00 - šli jsme spát.
... a Mirek začal hledat klíče od auta (zatím ještě s úsměvem na rtech) ...
Rekapitulace:
Celkem se zúčastnilo: 10 lidí
Celkem psů: 0
Celkem aut: 4
Celkem jsme ujeli: někdo víc a někdo míň
(vzhledem k tomu, že Brzi jel již tradičně z Borku nad
Sázavou u Jílového u Prahy ujel 130 km)
Celkový čas: nesledováno - každý podle své
trasy
Průměrná rychlost: nelze vypočítat
Počasí: nádhera, t = cca 30° C
Trasa: různé trasy (Brzi: Praha - Borek -
Veselí nad Lužnicí - Vlkov)
Cesta: nudný asfalt
Sobota 8. 8. 1998
7,00 - jako první vstala Hanka a šla se koupat do
jezírka
7,30 - Mirek zarytě mlčí, neusmívá se a hledá
klíče
7,45 - nejprve to vypadalo, že jde stádo slonů, ale
pak začal Jirka zpívat. Musím přiznat, že do této chvíle
mi popěvek „Já s písničkou jdu jako ptáček,
tralalalalalala ..." celkem nevadil
8,00 - vstala Hanička a zatímco připravovala
rozcvičku, Mirek si vzpomněl, že by klíče mohly být
zamčeny v kufru auta. A tak Brč + Jirka + Mirek začali ohýbat
různě tlusté dráty (některé svým průměrem připomínaly
spíše roksor) a auto po chvíli úspěšně otevřeli (ještě
že Johanka zapomněla dovřít okýnko).
8,10 - Mirek zarytě mlčí a hledá klíče ...
8,15 - neuvěřitelné, ale máme ROZCVIČKU !!! Mirek
samozřejmě necvičil a hledal klíče ...
A začali jsme chystat snídani. Bohatý stůl a ranní siesta nenadchly pouze Mirka, který stále mlčky hledal klíče (ze zoufalství už i v místech, kam nikdo z nás vůbec nevkročil a kde tedy být v žádném případě nemohly - leda by tam došly sami).
8,45 - Jirka konečně našel klíče od auta (zapadly mezi postele), dostal vynadáno od Mirka, že je bordelář a Mirek se konečně začal usmívat a šel s námi posnídat.
10,00 - vyjeli jsme na romantickou cestu po hrázkách rybníků místy neromanticky zpevněnou čerstvou stavební sutí. Rybníky se střídali s loukami, přes cestu nám přeběhla srnka a slonovi na Haniččině tričku vlály v příjemném teplém letním vánku uši. Johanka se cestou učila přehazovat, Brzi čas od času kontroloval teplotu nápoje ve své nové TERMOSCE a zálibně si prohlížel Honzovo téměř historické kolo Favorit (jež mu rodiče zakoupili kdysi dávno v 6-té třídě základní školy), které bylo opatřeno stále ještě původním blatníkem Favorit, historickým světlem PALABA, letitým a stále funkčním cyklozvonkem (duble melody), novým tacháčem CATEYE a nafukovacím sedlem (POZOR to není vtip) na kterém se Honza celou cestu natřásal. Prostě pastva pro oči a zvlášť ty cyklistické.
... a Johance začalo jít přehazování a překvapivě na nás neustále musela čekat.
12,45 - jsme v Třeboni
12,55 - Jirka píchnul - neskutečné, ale na rovné
čisté silnici, kde nebyl ani kamínek dokázal vytvořit na
svém cyklistickém obutí neuvěřitelnou díru
12,59 - 14,00 - někteří se koupali v rybníku Svět a
někteří vyměňovali píchlou duši a šli na pivo
14,10 - 16,10 - na doporučení Hanky jsme navštívili rybí restauraci Šupinka a musím říct, že by byl hřích odbít se v kraji rybníků párkem v rohlíku. Čekalo nás příjemné prostředí a jídelní lístek plný rybích lahůdek. Nezřízeně jsme propadli rybím hodům, bílému vínu (Mirek samozřejmě zůstal věrný pivu) a kávě s jablečným závinem (jen Krejčíci si, po měsíčním pobytu na Ugljanu, kde jedli jenom ryby, dali kuřecí řízek). No a příjemně odpočati a osvěženi jsme pokračovali v parném dni dál.
17,03 - 17,32 - hospoda ve Staré Hlíně. Nejprve jsme si zde dali jen rychlé nealko občerstvení, ale záhy jsme skončili u piva. A zúčastnění si jistě dobře pamatují, že zvláště někteří z nás jej potřebovali (cyklistické víly - hlavně ty ve žlutých plavkách - holt člověk nemůže pozvat na zmrzlinu každý den).
... a jeli jsme dál - přes louky, přes lesy, poměrně kamenitýma cestama ...
19,01 - a byl tu první pád dnešního dne. 30 let vydrželo Honzovi lanko od přední brzdy a teď nové nevydrželo po výměně ani měsíc a prasklo. Dál tedy Honza pokračoval jen se zadním bržděním.
19,03 - na zemi se ocitnul rovněž Jirka, ale dle našeho názoru spadl jen proto, že už to dlouho neudělal, takže jsme se nad ním dlouho nezdržovali a pokračovali jsme v cestě. A aby byl Jirka alespoň trochu zajímavý, zapomněl v místě „pádu" sluneční brýle, takže se musel kousek vracet.
19,27 - 19,39 - někteří z nás se krátce osvěžili v Nežárce (u Metele) a ujížděli jsme dál.
20,23 - a jsme doma. Honza s Haničkou se rychle vykoupali v jezírku a odjeli domů do Jindřichova Hradce, protože Hanička ráno odjíždí na tábor. My ostatní jsme s Hankou setrvali ve víkendovém sídle a pokračovali jsme v načatém večeru.
21,00 - 22,00 - abychom se nezdržovali večerním mytím, jeli jsme se vykoupat do pískovny (ačkoli se všude bývalým zatopeným pískovým lomům říká písáky, zde se zásadně nazývají pískovna). Voda byla neuvěřitelně teplá a po celodenní námaze osvěžující. Neobvykle jsem koupací mánii propadla i já - ovšem pouze podpořena nafukovacím kruhem.
A zase jsme udělali oheň, pekli jsme buřtové špízy, plnili jsme s nimi arabský chléb, zajídali jsme to šopským salátem a zapíjeli jsme (jako ji ž tradičně) pivem. Prostě nuda. No ale vydrželi jsme při této činnosti téměř do půlnoci, kdy jsme šli spát.
Rekapitulace:
Celkem se zúčastnilo: 10 lidí
Celkem odjelo: 2 (Honza + Hanička)
Celkem jsme ujeli: 60,31 km !!!
Hrubý čas: 12 hodin
Čistý čas: 4:16:26
Průměrná rychlost: cca 14,2 km/hod.
Počasí: krásný slunečný den, t = cca 32°
C
Trasa: Vlkov - po červené turistické značce
(po hrázích rybníků) - rybník Rožmberk - po silnici -
Přeseka - Břilice - Třeboň - rybník Svět (koupání) -
rybí restaurace Šupinka - po modré turistické značce -
Stará Hlína - Novosedly - Stradinka - po zelené turistické
značce - Metel - koupání v Nežárce - Hamr - po silnici (pod
vedením Hanky) - Vlkov
Cesta: rovina, rovina a zase jen rovina,
maximální převýšení asi 10 metrů - a neuvěřitelných 60
km zvládla i Johanka
Neděle 9. 8. 1998
5,00 - velice tiše a nepozorován odjel
Mirek, protože musel do práce
8,00 - začali jsme pomalu vstávat, rozcvičku jsme
vynechali a velmi, velmi dlouho jsme snídali. A již od samého
rána bylo neuvěřitelné horko.
10,33 - 11,47 - jeli jsme se koupat do pískovny a byla
to nádherná osvěžující koupel.
12,08 - vyjeli jsme auty do Třeboně
12,43 - od rybníka Svět jsme vyjeli na dnešní výlet
- Třeboňskou naučnou stezku pro cyklisty (cca 39 km), která
se ovšem po prvním kilometru změnila na krutou Třeboňskou
hopstrádu. Zatímco jsme se domnívali, že se budeme kochat
přírodními úkazy a rostlinstvem v okolí Třeboně, jeli jsme
téměř 7 kilometrů po panelové cestě typu dálnice do
Drážďan. Drncavý pohyb po panelech napříč nebo podél nám
skutečně kochání přírodou nedovolil ...
... a konečně jsme vyjeli na asfaltem zpevněnou lesní cestu, která nám předchozí utrpení plně vynahradila a po které jsme v lesním stínu velmi rychle ujížděli dál ...
13,49 - 14,14 - téměř jednohlasně jsme odsouhlasili krátkou odbočku a rychle jsme se vykoupali v pískovně u Suchdola nad Lužnicí
14,49 - 15,15 - v Lutové, což je nejstarší obec na Třeboňsku, jsme se rozhodli osvěžit v hostinci U Kuželů. Pan výčepní nás marně svým neochotným přístupem k našim objednávkám přesvědčoval, abychom popojeli dál a JEHO neobtěžovali nějakýma limonádama, ale naše žízeň byla větší - takže nakonec jsme se přeci jenom do sytosti napili a ačkoli pan hostinský tvrdil, že nemá chleba a na jídlo ať zapomeneme, dali si někteří z nás i párek, utopence a zavináče bez chleba (a překvapivě vše obdrželi s chlebem).
15,38 - projížděli jsme Stříbřecem. A ačkoli tato obec není ničím zajímavá ani výjimečná, Brzi na ní přesto nikdy nezapomene, protože mu zde vlétla vosa do NOVÝCH plavek (podotýkám, že je v tuto chvíli neměl na krku, ale tam, kde se obvykle nosí) a inzultovala ho svým žihadlem do příslušné části těla.
Pár kilometrů za Stříbřecem jsme se rozhodli opustit cyklistickou Třeboňskou naučnou stezku, protože se stáčela ke Staré Hlíně a odtud cestou, kterou jsme již znali ze včerejšího výletu, do Třeboně a vyjeli jsme na červeně značenou turistickou značku lesem. To co jsme ovšem absolvovali nikdo z nás neočekával ani v nejhorším snu - buď jsme jeli po kamením vysypané cestě nebo jsme kola vedli houštím po rozbahněné pěšině. Vrcholným číslem byl přechod přes potok po úzké lávce s kolem v ruce. Ale přežili jsme to a konečně jsme vyjeli na hráz rybníka s poetickým názvem Ženich.
16,33 - z krásné cesty po hrázi jsme se ale neradovali dlouho, protože jsme zabloudili - a musím přiznat, že pod mým vedením (holt rovina bez vrstevnic není nic pro můj orientační smysl). Nebudu vás unavovat detaily - prostě jsme projeli pár kaluží, nějakou silně zatravněnou cestu po hrázi rybníka, kopřivové pole a našli jsme se na žluté turistické značce, po které jsme pohodlně dorazili do Třeboně. A Johanka po tomto cyklistickém výkonu usnula jen co dopadla na sedačku auta.
18,08 - a jsme zase ve Vlkově. Vzhledem k tomu, že jsme měli o proti původnímu plánu skluz, upustili jsme od koupání v pískovně, uklízeli jsme, balili jsme, vařili jsme večeři ze zbytků buřtů a zeleniny, někteří se osvěžili v jezírku - někteří ve sprchovacím koutu, příjemně jsme povečeřeli v zapadajícím slunci a přišlo rozloučení a s ním i konec slunečného víkendu s BBCC ve Vlkově u Veselí nad Lužnicí.
20,05 - více jak po 48 hodinách opouštíme Vlkov, míříme ku Praze a tím neodvratně končí 12. akce BBCC s názvem VLK.
Rekapitulace:
Celkem se zúčastnilo: 7 lidí
Celkem jsme ujeli: 46,87 km
Hrubý čas: cca 5,5 hodiny
Čistý čas: 3:00:27
Průměrná rychlost: cca 15,6 km/hod. !!!
Počasí: je to nuda neustále to opakovat, ale
byl nádherný slunečný den, t = cca 33° C
Trasa: Třeboň - Třeboňská naučná stezka
pro cyklisty - po modré turistické značce - po žluté
turistické značce - Suchdol nad Lužnicí - koupání v
pískovně - po zelené turistické značce - po silnici -
Lutová - Stříbřec - po červené - rybník Ženich - lesem -
po žluté turistické značce - Třeboň
Cesta: jak je to obvyklé v tomto kraji, jeli
jsme téměř po rovině a navíc, v první fázi cesty, nebyly
téměř žádné zatáčky - jen dlouhé a dlouhé rovinky. Vše
jsme si ovšem vynahradily v závěru, kdy jsme si terénu užili
až nad hlavu. Jinak ale velmi krásná a poučná cesta.
Všichni zúčastnění se mnou budou jistě souhlasit, pokud
řeknu, že se tato akce BBCC
neuvěřitelně vydařila (ostatně jako i všechny předešlé).
Počasí bylo překrásné, koupání ještě hezčí, nikdo
nechytil vlka a srdečná pohostinnost Horáků velkým dílem
přispěla ke zdaru celé akce. No a nelze opomenout, že o tomto
víkendu padlo i několik rekordů:
- ujeli jsme nejvíc kilometrů: 60 km při
sobotním výletu
- zajeli jsme nejlepší průměrnou rychlost:
15,6 km/hod. při nedělním výletu
- jeli jsme nejrovnější trasu s minimálním
převýšením
- absolvovali jsme rozcvičku
Zkrátka zažili jsme toho spoustu a v Bregenzu máme co překonávat. Takže AHOJ a tentokrát za 10 dní se s vámi těší na shledání
Vrstevnice
Připomínky mi prosím napiš :
Datum poslední úpravy : 11. říjen 1999
Copyright © BBCC, 1998