POČÁTKY HISTORY zpět
V Praze dne 29. září 1999
Ahoj všichni,
nevím, jestli stíháte
číst, ale já rozhodně nestíhám psát. Takže než mi
vychladne klávesnice, rychle se pustím do další - tedy do naší
22. akce s názvem Počátky (u Jindřichova Hradce), která se konala o víkendu 24. - 26. září 1999 a
kdy jsme navštívili rodné městečko Dorky.
Pátek 24. září
Dle Dorčiných
propozic byla cesta autem jednoduchá (i pro Vaška a Honzu na
“téčku”) a doba jízdy cca 1:40 odpovídající - ovšem to
by nesměl být pátek na naší nejstarší a nejfrekventovanější
dálnici …
17,40 - téměř
podle plánu (= 17,15) jsem vyjela od baráku
17,50 - téměř
podle plánu (= 17,45) jsem vyzvedla Honzu u garáže a vyjeli
jsme z Dejvic
18,05 - téměř
podle plánu (= 18,00) jsme vyzvedli u Smíchovského nádraží
(hladového) Vaška a ačkoli jsme ho ujišťovali, že se cestou
určitě někde zastavíme u pumpy pro chleba, přece jen si Vašek
pro jistotu u stánku koupil párek v rohlíku a bagetu. A udělal
dobře, protože nejen, že jsme se u pumpy nezastavili, ale jízda
trvala poněkud déle …
Cesta ubíhala bez problémů
- ovšem pouze prvních 10 minut.
18,17 - 19,11
- téměř hodinu jsme popojížděli v zácpě mezi 13-tým a
20-tým kilometrem. Holt člověk postavil dálnice, aby si
usnadnil život a zrychlil dopravu.
Cesta po dálnici
byla celkově nic moc - provoz byl strašný, každou chvíli se
to kupilo a cca 10 km před Humpolcem se nám po okreskách zdařilo
objet ještě jednu zácpu - zúžení ze třech do jednoho pruhu
je zřejmě českou dálniční specialitou. Ale nad hlavami nám
na temném nebi zářil na cestu obrovský rudý měsíc - neklamné
znamení, že v sobotu bude úplněk.
Jakmile jsme u Humpolce opustili dálnici (a zdařile odbočili na “téčku” správně hned na první pokus), byla to havaj, takže jsme cca ve 21,00 byli v Počátkách. Ačkoli měl Honza nastudovanou celou cestu, průjezd Počátkama začal studovat až když jsme stáli na první křižovatce. Na STOPce je sice řidič povinen zastavit, ovšem my jsme tam v poklidu stáli a pročítali itik - hřbitov jsme (jak bylo psáno v propozicích) sice neviděli, ale dlážděnou ulici ano, takže jsme záhy stanuli před sámoškou/penzionem ZMEŠKAL, kde už se to hemžilo tričkama BBCC.
Jak jsme se tedy sjížděli:
Definitivně nás tedy bylo …
… 13 lidí + 2 psi + 7 aut …
No a protože Jája měla 25. narozeniny (víckrát jsme jí hobla dát nezvládli), začali jsme slavit. Na Jájinu počest se strhla mohutná alkoholová smršť - vypili jsme co bylo v dosahu a postupně jsme odpadávali do svých postýlek. Ovšem nejvytrvalejší vydrželi slavit téměř do 03,30.
Rekapitulace: | |
Celkem se zúčastnilo: | 13 lidí |
Celkem psů: | 2 |
Celkem aut: | 7 |
Počasí: | příjemné teplo, t = cca 22° C |
Celkem km: | 146 km |
Trasa: | Praha - Humpolec - Pelhřimov - Počátky |
Cesta: | dálnice a silnice |
Sobota 25. září
cca 9,00 -
pomalu jsme začali vstávat, trousili jsme se na nákup do sámošky
(zvláště chleba a piva se nám nedostávalo) a pozvolna jsme
snídali jogurt, utopence a pečené buřtíky.
9,30 - přijeli 3x Čiháci (Láďa + Jarka + Simča) + Favorit
9,54 - ze zahrady přijela Dorka a upozornila nás, že všichni ostatní jsou již na místě srazu a že se za 6 minut odjíždí. V tu chvíli jsme pochopili, že čekáme na špatném místě, v důsledku čehož klídek skončil a nastal předodjezdový zmatek.
10,32 - konečně jsme sedli na kola a odjeli jsme na zahradu vzdálenou cca 1,5 km od penziónu. Zde už skutečně byli připraveni ostatní:
Celkem nás tedy bylo…
… 28 lidí + 2 psi + 13 aut …
10,45 - konečně byl zavelen dlouhoočekávaný odjezd. Vašek s Pfyzikem se ale ještě vrátili zpět do penziónu, protože jsme ponechali všechny pokoje odemčené a klíče ve dveřích, no a my ostatní jsme vyjeli po červené. Jako první jela Dorka, což neunesla Terda v košíčku na kole Malýho Pepy, vyskočila a běžela za Dorkou až se jí od tlapek prášilo. Poměrně dlouho jí trvalo, než se nechala vzít zpátky do košíčku - pak na nás ale alespoň štěkala.
Jeli jsme lesem i po silnici, chvíli z kopce, chvíli do kopce - zkrátka Vysočina. Kdosi sice před odjezdem tvrdil, že je to tu v okolí naprostá rovina, ovšem evidentně zapomněl dodat, že nakloněná.
Neustále jsme se drželi
červené turistické značky. Dorka velice brzy přenechala
vedení pelotonu Chrtovi s Petrem a s Radkem, kteří situace
okamžitě využili a zmizeli za obzorem. Ponechali jsme je tedy
daleko vpředu a v poklidu jsme projížděli prosluněnými voňavými
podzimními lesy. Cca po 10 km nám ale na jakémsi lesním
rozcestí náhle červená značka zmizela. Dost dlouho jsme
dumali nad mapou kudy se vydat a kterým směrem asi odchrtili
kluci, ale nakonec jsme se rozhodli ponechat je jejich vlastnímu
osudu a vyjeli jsme lesní cestou.
Směr jsme vybrali
správný - cca po 2 km jsme opět narazili na ztracenou červenou
(vedla přes vrchol kopce, který se nám podařilo objet po
vrstevnici) a překvapivě i na Chrta, který hledal Petra, Radka
a Brziho s Michalem (ani jsme nepostřehli, že i ti dva nejsou mezi námi).
Chrt si vůbec nepřipouštěl, že jim zcela obyčejně ujel a
neustále se hájil tím, že si za to mohou sami, protože mu
nestačili.
A opět jsme dost
dlouho dumali nad mapou i bez ní, kde asi kluci mohou být. Signál
na mobilních telefonech v tomto místě samozřejmě nebyl, takže
jsme se nakonec rozhodli opět ponechat kluky jejich vlastnímu
osudu s tím, že přece vědí o srazu u Velkého pařezitého
rybníka, kam jsme také všichni odjeli.
12,27 - 12,45 - přijeli jsme k Velkému pařezitému
rybníku, kde jsme zjistili, že Brzi s Michalem nejsou vůbec
ztraceni, ale klidně se koupou. Definitivně nám tedy chyběl
jen Petr Š. s Radkem. Chvíli jsme odpočívali, někteří se
ještě vykoupali a vydali jsme se dál. Po všech těch dokopcích
a dokopečkách nás čekal krásný dlouhý sjezd zpevněnou lesní cestou.
Někdo jel rychleji, někdo pomaleji a jak zjistil Malej Pepa,
Terda měla rychlost 9 (km/hod.).
No a abychom se
nenudili, byl tu první defekt - Magda píchla, takže jsme chvíli
opravovali, čehož okamžitě využil Šmudla a několikrát se
vykoupal v bahnité strouze podél cesty. A pro změnu byl zase
před námi dokopec…
13,35 - 13,57 - krátká pivní zastávka na hradě Roštejn.
Dali jsme si pivo, limču a zrmzku, protože jídlo se tu nepodávalo
- ovšem když hostinský zjistil, že máme s sebou 2 psy,
ihned nám začal nabízet Psíčkovou, Štěkbabčiči, Hafguláš
a Štěkanátky. S ohledem na Dorku a Pepu jsme ale přece jenom
posvačili z vlastních zásob, někteří navštívili vyhlídkovou
věž a vydali jsme se dál.
A opět nás čekal
krásný, cca 2 km dlouhý sjezd na jehož konci Malej Pepa
zjistil, že na hradě zapomněl ledvinku. Nezbylo mu tedy nic
jiného než se otočit a vyšlápnout si to zase hezky zpátky
nahoru. Ve vesničce Doupě (zde právě asfaltovali silnici a
nutno říci, že to byla pro všechny obyvatele evidentně
nezapomenutelná událost - my už jsme se z horkého asfaltu,
množství okounějících lidí a obrovských strojů radovali méně)
jsme se rozdělili. Některým se již s prázdným žaludkem
nechtělo drncat lesem, takže jeli po silnici, no a my ostatní
jsme vyjeli po žluté - byla to sice cesta přes
kořeny po uzoučké pěšině místy vedoucí lesem, místy
polem, ale podzimní sluníčko krásně svítilo a v lesním stínu
bylo příjemně.
15,13 - 16,10 - Telč, motorest U kaštanu. Všichni
jsme tu zaplnili své prázdné žaludky a také jsme zde našli
ztraceného Petra Š. s Radkem, takže jsme dál jeli zase všichni
pohromadě.
16,15 - dali
jsme si sraz u kašny na historickém náměstí - tedy nutno přiznat,
že Telčské náměstí právem patří do světových památek
chráněných Unescem. Jeden dům byl hezčí než druhý, ale
bohužel jsme, vzhledem k pokročilé hodině, neměli příliš
času na prohlídku.
Ještě jsme si udělali
chvilku na sladkou tečku - Velkej Pepa přinesl celý dort a pak
jsme se vydali dál.
16,30 - byl zavelen odjezd, ale v tom okamžiku
jsme zjistili, že vlastně nevíme, kterým směrem se po červené
značce vydat. Chvíli jsme tedy ještě diskutovali nad mapou,
zjistili jsme, že nepojedeme vpravo, ale vlevo, sedli jsme na
kola a odjeli jsme za Prvním - tedy za Dorkou. Ovšem zde se nám
opět potvrdila nemalá důležitost Posledního -
v tomto případě Honzy, který po odjezdu všech zjistil, že
zbývá jedno kolo bez cyklisty. Chyběl Jirka Kr. jr., který nás
ponechal dumat nad mapou a odešel kamsi na WC. Díky Poslednímu
jsme tedy Jirku neztratili.
A zase jsme jeli
lesem i polem, chvilku z kopce, chvilku do kopce a Terda z košíčku
na všechny kolem sebe štěkala.
U Řásné probíhalo
mezinárodní mistrovství v balónovém létání, takže jsme
poměrně dlouho sledovali velký roj rozličných balónů.
Vyjeli jsme až na kopec, kde balóny vypouštěli, ale přijeli
jsme akorát nakonec, takže jsme se příliš nezdrželi a jeli
jsme dál - k Velkému pařezitému rybníku, kde jsme dneska už
jednou byli. Odtud jsme absolvovali dnešní poslední - cca 5-ti
kilometrové stoupání a pak už to bylo převážně z kopečka až
do Počátek.
19,00 - začalo lehce poprchávat
19,10 - a
jsme zase v Počátkách. Neurotická paní od naproti hned
halekala, abychom přestavěli auta, že jim přivezou brambory -
pro klid se sousedy jsme tak učinili, ale nadělat tolik rámusu
pro 3 pytle brambor, to je opravdu zřejmě místní specialita.
No a pak jsme se pomalu začali připravovat na večeři - tedy
na návštěvu hospody.
19,30 - přijel
Pospíšiláci, kteří s Brzim a s Michalem (ti jim ovšem
ujeli a dorazili do Počátek těsně před námi) v Klatovci špatně
odbočili a lehce si zajeli 10 km navíc přes Studenou. Ale
protože jsme je ještě ani nezačali postrádat, příliš jsme
se nevzrušovali faktem, že se našli, a sledovali jsme televizní
noviny.
20,30 - hospoda U Forda. Hospoda byla otevřená jenom pro nás a byla
objednána společná večeře - tedy špízy. A myslím, že i všem
chutnalo. Po jídle jsme začali být slušně odpadlí, ale
nakonec přece jenom kluci vytáhli kytary a ještě se hrálo a
povídalo a prohlížely se fotky - prostě klasika. Rozličného
alkoholu bylo dostatek, takže nám ke spokojenosti nechybělo
nic.
21,00 - odjel
Petr Š., Radek a Jirka Kr. jr. - vzali to ještě oklikou přes
jakousi babičku, kde vyzvedli brambory (to je holt nemoc podzimu)
21,30 - odjela Jája a Chrt
22,30 - odjel Toni a Radana
cca 1,00 -
nejvíce unavení opustili hospodu a zdálo se, že zábava je již
více méně u konce. Náhle ale přišel pan vrchní s tím, že
má na pánvi topinčičky s nakládaným hermelínem, takže
Pepa zase vytáhnul kytaru. A když kolem druhé hodiny vykouzlil
pan vrchní ještě smaženici (těžko říci, zda z radosti
nebo zda se chtěl hostů již zbavit), nelze se divit, že
nejstatečnější šli spát až kolem čtvrté hodiny ranní.
Rekapitulace: | |
---|---|
Celkem se zúčastnilo: | 28 lidí |
Celkem psů: | 2 |
Celkem aut: | 13 |
Počasí: | příjemné teplo, večer přeháňky, t = cca 22° C |
Hrubý čas: | 8:25 |
Čistý čas: | 4:15 |
Celkem km: | 58,6 km |
Průměrná rychlost: | 11,96 km/hod. |
Výškové metry: | 940 výškových metrů |
Trasa: | Počátky - po červené turistické značce - Svatá Kateřina - Jihlávka - Horní Dubenky - Velký pařezitý rybník - po modré turistické značce - hrad Roštejn - po žluté turistické značce - Telč - po červené turistické značce - Vanov - Řásná - Velký pařezitý rybník - po cestě Zeleným údolí - rybník Zhejral - Klatovec - po silnici - Kaliště - Počátky |
Cesta: | chvíli lesem, chvíli po silnici, ale pořád příjemná cesta po více či méně nakloněné rovině |
Neděle 26. září
Na desátou měli přijet
nocležníci ze zahrady na snídani, ovšem v té době byl již
někdo po snídani, někdo teprve vstával a spáči ze zahrady nikde…
10,10 - jako zástupci zahrádkářů přijeli
Dorka, Velkej Pepa a Míla - Pospíšiláci a Zmeškaláci zatím
ještě sladce spali. Posnídali jsme ve stylu BBCC - tedy šampus, tentokrát bez kaviáru a
nějaké ty zbytky - salám, anglická slanina, utopenci, pečené
buřty a sýr.
11,00 - zahrádkáři
odjeli vzbudit ostatní a Dorka ponechala Malýmu Pepovi na hlídání
Terdu. Vzhledem k tomu, že se ale Pepa o Terdu nezajímal a jen
na nás neustále hulákal ať zavíráme dveře, aby psová
neutekla, uklidili jsme Kožku (v jejím vlastním zájmu, aby se
neztratila) do kuchyňské skříňky. Dorko, nelekej se,
pravidelně jsme jí dodávali salámek a slaninku (o rohlík příliš
velký zájem nejevila).
11,15 - na snídani
konečně přijeli Pospíšiláci - při hledání talířků a příborů
stihla Terda ještě vystrašit Lojzu PP (evidentně neočekával
ve skříňce na nádobí živého tvora) a při dojídání
zbytků jsme se pozvolna chystali k odjezdu. Jen Malej Pepa se příliš
neměl k hledání psový, ale s přibývajícím časem a hrozícím
příjezdem Dorky mu nezbylo nic jiného, než začít hledat - a našel.
Ještě že ty zvířata nemluví…
11,38 - byl
zavelen odjezd, ovšem ne každý jel na kole.
Čiháci a Pospíšiláci
odjeli za rodinnými povinnostmi k domovu a Zmeškaláci se zavázali,
že na kolo dneska nesednou, což také dodrželi. Nicméně
sobotním výletem (a hlavně večerním posezením) byli nadšeni,
takže příště svou účast přislíbili na 100%. Dneska nás
tedy zbylo…
… 13 lidí + 2 psi + 8 aut …
Z Počátek jsme vyjeli
opět po červené značce. Chvíli jsme se drželi silnice, ale
záhy jsme odbočili do pole. My jsme tedy příliš nadšeni
nebyli, ale Terda běžela v čele až se jí od tlapek prášilo.
Potupně jsme tlačili kola oranicí a byli jsme rádi, že v noci
nepršelo.
A zase jsme jeli
lesem, trávou i po silnici a zase po samých nakloněných rovinách.
V Žirovnici se ještě Honza a Malej Brzi vykoupali a pak jsme
hladoví přijeli do Kamenice nad Lipou.
14,15 - 15,25
- Kamenice nad Lipou. Malej Pepa šel klasicky vyloupit bankomat,
protože mu klasicky po včerejšku nezbyly žádné peníze a my
ostatní jsme mezitím obsadili restauraci Beseda. Pivo měli výborné,
jídlo také a obsluha byla rychlá, takže nám ke štěstí nic
nechybělo. Ani se nám nechtělo pryč. Jen Malej Pepa si lehce
zoufal, protože bankomat mu žádné peníze nedal, takže zde
utratil svou poslední stovku.
Zpátky už jsme jeli poměrně rychle - výhradně po asfaltu. Začalo poprchat a lesy i louky kolem nádherně voněly. V Častrově ještě Honza zamáčknul slzu - pocházela odtud jeho babička a za chvíli jsme již byli v Počátkách.
17,00 - Počátky. Rychle jsme dobalili, dali jsme poslední kafe a konečně jsme také dojedli Taťkovy utopence. Tedy Taťko, nutno přiznat, že utopenci byli/y skvěle uleželí/ý (přeberte si to s těmi i/y každý jak chcete - dle mě ale byly utopenci evidentně neživotný, ovšem čeština je holt čeština - i když na druhou stranu utopenec je neživotný vždy), ale chvílemi to už vypadalo, že ten kyblík za víkend nespořádáme. Ale zdařilo se…
No a pak už jsme jen všechno naházeli do aut a postupně jsme vyjížděli směrem ku Praze. A protože se vraceli rovněž všichni ti, co v pátek ucpali dálnici na Brno, byl dost těžký fatal tentokrát směrem na Prahu: zúžení na 56. kilometru ze tří do jednoho pruhu, kde se navíc odpoledne stala dopravní nehoda, bylo prostě průserové. V zácpě mezi 61. a 56. kilometrem uvíznul na více než hodinu Brzi, Olda a Pfyzik. Nám ostatním se to zdařilo objet po okreskách, takže jsme v Praze byli už kolem deváté hodiny, ostatní dojeli zhruba o hodinu později. Není nad to, když dálnice šetří čas…
Rekapitulace: | |
Celkem se zúčastnilo: | 13 lidí |
Celkem psů: | 2 |
Celkem aut: | 8 |
Počasí: | teplo, ale přeháňky, t = cca 20° C |
Hrubý čas: | 5:22 |
Čistý čas: | 3:08 |
Celkem km: | 40,91 km |
Průměrná rychlost: | 13,07 km/hod. |
Výškové metry: | 528 výškových metrů |
Trasa: | Počátky - po červené turistické značce - Žirovnice - po silnici - Kamenice nad Lipou - Partyzánská cesta bratrství - Drážďany - po silnici - Častrov - Ctiboř - Počátky |
Cesta: | až na oranici v úvodu pohoda |
Takže to je ve zkratce vše z rodného městečka Dorky - jen rodný dům Dorky jsme neviděli, protože porodnici v Počátkách už zrušili…
VrstevniceJ
Copyright © Vrstevnice/BBCC, 1999
Datum poslední úpravy : 27. duben 2000
Copyright © BBCC, 1999