Sobota 7. července = 8. den
etapa: Mt.
d´Oro nebo kaskády Anglais
trasa: horský výstup na Mt d´Oro nebo vodní pochod
potokem Anglais
na Mt. d´Oro šlo: 11 BBCC + 3 doprovod
na kaskády šlo: 21 BBCC
v kempu zůstalo: 1 (opět Petr PP)
Copak
bylo v itiku:
Programově volný den pro cyklistiku, ale samozřejmě, že i na
kole se můžeme svézt. Kdo si však chce odpočinout změnou pohybu, jistě uvítá
možnost vystoupit na pátou nejvyšší horu Korsiky, 2389m vysoký Monte d´Oro. Výhled z vrcholu
patří mezi nejhezčí na ostrově - za pěkného počasí spatříme všechny hlavní
korsické hory - Cinto, Rotondo, Renoso a Includine. Vidět bývá i největší město
Ajaccio. Výstup i s návratem trvá asi 7 hodin.
Pokud se necítíte na celodenní výstup, okolí Vizzavony skýtá
množství pěkných procházek - např. ke kaskádám Cascade des Anglais. Řeka Agnone zde vytvořila množství přírodních
bazénků, ve kterých se dá i koupat.
V 7,30 vyrazila pod vedením Markéty dobít Monte d´Oro horská skupina (= Zdeněk, Jája, Kristýna, Toni, Radek, Radana, Irena, Lojza, Mlp a Mamuti!!!).
- Mamuti svojí přítomností sice vyrazili Markétě poněkud dech, ale i když se na ně dost čekalo, oba docela svým výkonem nakonec překvapili. Jen ten výstup svorně překřtili na „pochod smrti“, protože Markéta (Mamuty překřtěna na „Jarušku Mengelovou“) je hnala jak o život (ani se prý nemohli pomazlit).
- jen oba těžce nesli, že jim bylo zakázáno vystoupit na vrchol kam chtěli jen proto, že na tak vysoké hoře ještě ne… - ale vždyť víte co.
- jinak si ale všichni výstup pochvalovali, počasí vyšlo na jedničku, takže to bylo SUPER.
- zvládli to cca za 10 hodin.
- a navíc měli možnost sledovat hašení požáru kdesi v lesích za naším kempem (my jsme viděli jen lítat letadla).
Expedice kaskády
- kromě Petra PP, který zůstal zase odpočívat v kempu, se zúčastnili všichni ostatní.
- kolem 10,30 nás autobus vyplivnul u kaskád, šerpa Karel nám ukázal kudy máme jít, sednul na kolo a odjel směrem na Ajaccio, aby se konečně trošku projel (a projel se opravdu skvěle - ujel mu vláček nahoru do Vizzavony, takže co sjel dolů, to zase musel poctivě vyšlapat nahoru - a že to byl sakra krpál).
- ale zpět ke kaskádám. Bylo to také moc pěkné - voda, kamení, tůňky, vodopády…
- zatímco Brč překvapivě první tůňku obešel, omladina do ní hned hupsla.
- a když nám Brč začal splývat s ostatními turisty, prohlásil Kája že „Brč není vidět, protože je oblečen“.
- cestou jsme potkali asi 5 francouzů, 2 angličany, 4 psy (z nichž jeden se nás držel tak dlouho až to vypadalo, že ho budeme muset adoptovat), 3 lidi neurčité národnosti a pak několik zájezdů Čechů. Přečechováno tu bylo tak, že když jsme hledali správnou cestu kolem kaskád, poradila nám Češka opalující se v houští…
- vodopádama jsme vystoupali až na velkou kamennou plochu, kde jsme se rozhodli vykašlat se na salaš, která měla být kdesi na konci kaskád (údajně tam ale stejně nic nebylo - alespoň to říkali Češi, co odtamtud přišli) a rozhodli jsme se zde počkat na horskou skupinu. Každý jsme si našli své místečko a v poklidu jsme se vyhřívali na sluníčku. Jen omladina se vydala ještě na další průzkum kaskád, ale říčka již skutečně nenabízela nic zvláštního.
Kaskády de Anglais
Kaskády De Anglais mají poněkud jiný charakter než kaskády
Polischellu. Jsou poměrně široké, nejsou tak strmé a jsou pohodlně schůdné i s
dětmi. Myslím, že patří k místům, které je dobré při návštěvě Korsiky určitě
vidět.
Všechno klaplo podle plánu, takže jsme všichni kolem šesté odjížděli autobusem zpět do kempu.
Večer
- ačkoli my jsme přes den nezaznamenali žádný vítr, v kempu řádila fujavice a pobořila stan Rajčatům, Mamutům a Jirkovi Kr. jr. Někde byli dokonce zlomené tyčky.
- a konečně jsme hráli Krejčíkovu „vinnou hru“ - byli jsme na Korsice, takže co také hrát jiného. Hra spočívala v tom, rozpoznat se zavázanýma očima a jen podle chuti (znalci mohli i dle vůně) některé ze 3 druhů vína - červené, bílé nebo růžové. Bylo pět pokusů a víno podával Jirka Kr. sr. Zapisovatelkou pak byla Dorka, ale dost nás v půlce soutěže vyděsilo, když prohlásila, že „má problém s barvama“. Těžko se z tohoto bonmotu vykroucela, že je to jen kvůli tmě, nicméně důvěryhodnost výsledků napadena nebyla, takže jak to vlastně dopadlo:
Vr -+---
Marcela +-++-
Podčarovka +--+-
Radana ---++
Tomba +++++ = 5x + a to je od jistého Silvestra abstinent !!!
Oaj -+---
Irena +--++
šerpa Karel --++-
Kája -----
Tom F. +---+
šerpa Markéta --+-+
Jája +++-+
Kristýna +++--
Vrčka +-+-+
Eva +---+
Mlp -++++
Adéla -++++
Lojza PP -----
Taťka ++---
Gábina ----+
Brč ----- = 5x - no, je vidět, že je spíše na pivo
Zdeněk +-+++
Radek ---++
Rajče +----
Jirka Kr. jr. ---+-
Vpepa --++-
Dorka +-+++
Petr PP ++---
Martina Rajčová +++++ = 5x +
1. cena = mandarinka (jedna) - výsledek
5x + =
Tomba a Martina Rajčová
2. cena = luncheonmeat (jedna konzerva) - výsledek 4x + a 1x - = Jája, Mlp, Adéla, Zdeněk a Dorka
3. cena = „Makaróny Bolognes“ (jeden
sáček) - výsledek 3x + a 2x - = Marcela, Irena, Kristýna, Vrčka
Vinná hra jednoznačně prokázala, že omladina byla ve víně výrazně úspěšnější než ti starší. Inu, co se v mládí naučíš…
Zkrátka ne vždy je pravdou, že pravdu mají jen ti starší, pravdou ale je, že s věkem roste chuť, takže jsme pak společně na zdraví všech ty načaté lahve vína dopili.
…a noc byla rovněž větrná, ale příjemná…
Jak
to viděli jiní:
www.mujweb.cz/www/corse2001
…Dále sjíždíme k hlavní silnici N193 a po ní zase stoupeme
do Vizzavony. Stoupání nemá konce, šlapu z posledního. Autobus nikde. Když
sme vyjeli až do sedlaCol de Vizzavona (1163 m.n.m.) z hrůzou zjišťuji, že
sme Vizzavonu zbytečně přejeli. Hned píšu SMS Rudovi a Marii, kde jsou. Bez
odpovědi. Tady nahoře by se jistě dalo přespat, ale já bych opravdu raději
vyrazil z Vizzavony. Tam se proto s Petrem Švarcem vracím a společně
nacházíme místo pro stany a později i příjezdovou silnici.
Ruda mrčí, ale sjíždí dolů. Parkujeme přímo na nádraží.
Jelikož na hlavní silnici N200 do Corte byl zákaz vozidel
delších než 12 m, musel Ruda dnešní etapu jet skoro přes Bastii!!! Další km
navíc.
Na nádraží ve Vizzavoně nás však nějaký místní železničář
vyhazuje. Posílá nás do kempu v Tattone, že nás je hodně a není tu žádná
hygiena. Má pravdu, ale nakonec se mu nechtělo volat, jestli mají v kempu
otevřeno a nechává nás tu.
Slibujeme mu, že budeme hodní. A taky sme pak byli…
…Dneska vstáváme ještě za tmy. Peca ještě dlabe polívku, ale
my již po 8-smé vycházíme. Cílem dnes není jen vrchol Monte d'Oro, 2389 m.n.m.,
ale jelikož jdeme okruh, na troskovatění není čas. V průvodci píšou 9 hodin.
Musíme jít pohromadě, nikdo nezůstane vzadu.
Od nádraží vyrážíme po červenobílé značce GR20. Zanedlouho
ale od ní odbočíme nalevo, na žlutou značku, která nás dovede až na vrchol
Monte d'Oro. Po výstupu na Monte Cinto již dnes víme, co nás čeká a tak ve
velkém stylu stoupáme nahoru.
Cesta skalami se mi zdá rozmanitější, než na Cinto, často
přeskakujeme potůčky. Válející se mraky dodávají horám vzrušující atmosféru.
Za 3 hodiny jsme nahoře.
Kocháme se pohledem, fotíme, rozjímáme, Luboš si zapaluje
doutník.
Pohled dolů, na jezírko Lac d'Oro nemá chybu!
Dál pokračujeme po hřebeni, směrem na Muratello. Tady se
napojujeme opět na GR 20, po který scházíme ke kaskádkám Anglais.
Bohužel už nemáme tolik potřebnýho času na vychutnání všech
vodopádů, jezírek.. Každopádně jsou nádherný.
U jedné jsme se už neudrželi, shodili věci a skáčeme dolů.
Brrrr. Prostě jsme úplně prdlí.
Naše značka nevede vždy podél vody, proto na značku prdíme.
Krásného zeleného potoka se nemůžeme dostatečně nabažit.
Před soumrakem jsme všichni ve Vizzavoně, kromě Luboše,
kterého skály tak uchvátily, že se neudržel a vylezl ještě na skálu na
levoboku. Přišel později.
Večer je vyhlášen program na poslední den na Korsice a taky
skutečnost, že se bude doplácet na náš zájezd ještě 300 Kč.
Ani dnes večer příliš nepaříme, klidný debatní kroužek. Za
to druhá naše skupinka spolukorsačinů, hrající macháčka, je opravdu dost
slyšet.
Tak dobrou noc!…