History z akce z akce
Kanada.cz

  BBCC

Marta

PeDorky

Toni + Radana

3x Valaši

OAJové

2x Čiháci

Peki

Čenda a Jarda (= kamarádi Pekiho - jak jsme se mnohem později dozvěděli, tak je vzal sebou jen proto, že měl po Noutonicí jakési černé svědomí a bál se, že bychom ho samotného z našeho středu vypudili; jakoby prováděl v Noutonicích něco nekalého, že)

Vr

BrJájové

MPepa + Magda

Jirka Kr. jr. (ten spal u tety v sousední vesnici)

Pfyzik

Jirka Kr. sr.

jeli jsme lesem, abychom se vyhnuli jakémukoli krpálu, takže jsme jeli soustavně do kopce.

v NB jsme asi půl hodiny čekali na BrJáje a oni stále nikde - během chvíle se nám pak podařilo zjistit, že Jája vyjela v cyklistickém nadšení na druhou stranu a zjistila to až když se Brčovi podařilo dohnat ji. Což bylo dost pozdě…

no a tak jsme jeli dál s tím, že nás BrJájové dojedou.

a jeli jsme zase do kopce a už nám to začínalo být divné, protože Marta avizovala převýšení JEN
300 metrů !!! Tady ovšem Marta přiznala, že se k tomuto výsledku dostala prostým odečtem nejnižšího bodu od nejvyššího, což je naprosto fantastický a ojedinělý přístup ke stanovení výškových metrů !!!

no a BrJájové nám byli neustále v patách.

někdo to vzal po silnici, ale někomu se podařilo dodržet plán a nepřehlédnout odbočku cyklotrasy č. 1003 přes Maříž.

cestou jsme minuli Trojmezní kámen - to bylo tam, co Marta v zatáčce na štěrku sklouzla. Nevypadalo to dobře, ale naštěstí se bouchla jen do kotníku. A Mareček tam očůral Rakouskou stranu trojmezního hraničního kamene.

Maříž - to byla úžasná vesnička s keramickou dílnou. Ta je tady dokonce vyhlášená, protože kdo chce, může si tu vlastnoručně něco vyrobit.

no a Slavonice…tak tohle město stojí rozhodně také za návštěvu. Jednoduše řečeno nádhera.

poobědvali jsme v restauraci Beseda, kde měli úžasný výběr všeho možného - pizzu, salát i nějakou tu hotovku. Zkrátka vybral si každý podle své chuti.

a BrJájové ?!? Bylo asi 12,55 a byli před Slavonicemi, takže se dal jejich příjezd očekávat v průběhu oběda. Oni ale nejeli a nejeli až jsme je začali podezírat, že sedí na lavičce před penziónem a když jim Marta zavolá, tak plácnou nějaké místo podle mapy.

ve 13,30 Marta znovu zavolal BrJáje - byli opět ve Starém Městě a opět vyjížděli směrem na Slavonice !!! Jeli totiž do Slavonic po silnici. Lesní odbočku na cyklotrasu č. 1003 ale minuli. Bohužel neminuli tu druhou těsně před Slavonicemi (kterou jsme my vyjeli opět na silnici) a protože byli BrJájové dbalí itiku, odbočili na Maříž… Zcela logicky pak kolem Trojmezního kamene dojeli zpět do Starého Města !!!

raději jsme na ně již počkali a rozhodně jsme se nenudili, protože Jardovi (Jedlovi) ještě na slunci bouchla pneumatička (přední). Ale že to byla řacha.

tak to bylo tam, co nás nikdo nezdržoval

tak tady se jelo super. Cesta se sice pořád houpala, ale bylo to stále po krásných asfaltových silničkách.

Jardovi (Jedlovi) pro změnu opět ušla pneumatička (a opět pro změnu přední).

cestou sice Marta slibovala koupání, ale rybníky, které jsme míjeli, moc koupací nebyly. Jen PeDorky, Toni s Radanou a Čenda si k jakémusi rybníku kousek zajeli.

ke konci cesty jsme se roztrhali do menších skupinek a všichni jsme se pak sešli až při koupání na Peršlaku.

v podvečerních paprscích slunce jsme se koupali a siestovali jsme v trávě a Pepča kolem nás dělal bublinky z bublifuku, které se duhově třpytily v paprscích slunce. Je až neuvěřitelné, co taková dětská blbinka dokáže nadělat radosti.

no a pak jsme měli možnost pozorovat zdejší faunu - u břehu rybníka se ve vlnkách rytmicky pohupovala chcíplá ryba, pak nás zaujal nezvedený teenager kobylky a malá rosnička. A když někdo na stéble trávy objevil klíště, mělo to lepší účinek, než kdyby byl vydán povel k odjezdu. Ve společnosti tohoto nositele mozkových nemocí se už nikomu siestovat nechtělo.

Rekapitulace

narazil se sud, ale moc sil jsme na něj po včerejšku neměli.

19,30 - konečně byla večeře, ale spíše to vypadalo, že nám majitelé usilují o život. Jo, jo, hlad jsme měli, ale tyhle obrovské porce kuřecí polévky (fakt byla z kuřete) a kaplické cmundy se daly sníst jen ztěží. I když to bylo neuvěřitelně dobrý.

někteří šli hned po večeři spát, ale většina se přece jenom vzmužila. Také byl na večer naplánovaný vysloveně klidový program - promítání. Promítala se Perná, Montafon, Jirkův dokument Mužská odysea v níž si „zahrál“ i Brč a pak MPepa ukázal fotky z Kuby.

Rekapitulace