History z akce
BěŠum
aneb Běžky
na Šumavě |
BBCC
|
| místo konání: |
Šumava - Stožec a
okolí |
| termín konání: |
17. - 19. ledna 2003 |
Ahoj,
letošní první
vícedenní akce byla ve znamení běžek a pro změnu o ní pár slov napsal
OAJ, kterému tímto předávám klávesnici:
Účast osudově ovlivnilo
zpravodajství o stavu sněhu v cílovém místě. Po celý předcházející
týden bylo totiž katastrofické. Vlastně až poslední zpráva obecního úřadu
ve Stožci, vydaná jen 7 hodin před odjezdem, rozhodla o tom, že se akce vůbec
bude konat. A byla to zjevně zpráva dobrá …
Z původních
osmi zájemců se pro účast nakonec rozhodlo jen šest (PeDorky totiž
odradilo nebezpečí přemrzlosti terénu).
pátek
Odjezd
z Prahy : (pátek) 17.1.2003 cca 18.00 až 18.30
Cestou jsme se vzájemně
telefonicky ujišťovali o tom, že opravdu
jedeme. Až téměř k cíli byla krajina holá a nám se zdálo, že
budeme mít problémy s tím, kde najít vůbec kousek sněhu k vidění,
natož k ježdění. Závěr ale byl jiný.
Do
cíle jsme dorazili za neobvykle jasného úplňku při cca –10°C a okolo nádraží
ve Stožci ležel jiskrný sníh.
Cca
ve 20.45 dorazili : OAJ, Marcela, Vašavky
(pro další zjednodušení označujeme v dalším textu
první dva z uvedených jako
MaOjové),
Cca
o 36 min. později dorazili BrJájové.
Po zaparkování, ubytování,
vybalení atd. následovalo podvečerní posezení za účasti majitele nádraží,
které jsme uzavřeli až druhý den ve 02.15.
sobota
Ráno jsme v klidu posnídali
ze svého a po důkladném a odborném namazání (běžek) jsme asi tak v 11:02
směle vyrazili do terénu. Bylo „azúro“ a cesta vedla upravenou stopou přes
prosluněná Stožecká Luka. Prostě zcela nečekaná idylka. Pak jsme vnikli
do polesí pod Stožeckou Skálou, kde se povrch cesty poněkud pohoršil, ale
kousek za lesem nás za to uvítala hospoda „U Němečka“ (12:25). Hlavní náplň
návštěvy byla „Slivovice 56%“ a další potraviny a pochutiny. Ani ne za
dvě hodinky (14:23) jsme toho už měli dost a vydali jsme se na zbytek cesty.
Před další cestou jsme ovšem nejdříve důkladně setřásli zkonzumované
potraviny na právě volné blízké houpačce. I několik dalších kilometrů
(asi 4) nebylo nejlépe upravených, cesta byla vypluhovaná a sníh udusaný a
umrzlý. Maoj toho kvůlivá nataženým zádům u Černého Kříže nechal a
použil služeb ČD, které jej za desetikorunu dovezly přímo pod okna ložnice
na stožeckém nádraží. Ostatní ještě podběhli stožeckou skálu a přes
Luka se vrátili do domovské stanice. Večeře se odehrála v sousední
hospodě „Pstruh“, kde právě probíhalo druhé kolo vepřových hodů.
(Mimochodem zařízení „Pstruh“ patří společnosti „Volareza“, což
znamená „Vojenská lázeňská a rekreační zařízení“ – hezké, že
?) Pak následovala osvědčená společenská zábava v zatím provizorní
klubovně na nádraží, která skončila opět v obvyklou dobu, t.j ve
2:15 následujícího dne. Požíváno bylo opět hlavně svařené víno
bundesněmecké provenience. Brč nám přehrál svůj nedávno nalezený pradávný
zpěvník, vedli jsme ušlechtilé řeči, no však to všichni znáte
…
SMS od Marcely pro Vr.
:
Zdravime
z hospudky z Dobre,ktera nam pred lety zachranila zivot na vylete na
Tristolicnik. Je tu bajecne. Maoj+Vasavky+Brjajove
18.1.2003, 18:33
neděle
Někteří účastníci při
snídani deklarovali různá poškození svých organismů pocházející
z předešlého dne : Brjája hlásila spolu s Vašavkou odřené
paty (dolních končetin), Maoj natažená záda. V důsledku toho se výprava
rozdělila do účelových skupin :
-
Skupina
A : (lyžníci) BrJáj, Vašavek, Maoja
-
Skupina
B : (chodci) Vašavka, Maoj
-
Skupina
C : (odpadlíci) BrJája
Skupina C opustila po snídani
nádraží (poněkud nestylově vlastním automobilem) a odjela plnit své mateřské
povinnosti a přitom si i léčit paty.
Skupiny A a B nasedly po snídani
v 10:57 svorně do motoráčku a za neoprávněně snížené jízdné (na
neplatné či dokonce neexistující karty „Z“) odjely do Nového údolí,
kam vlak i obě skupiny (A+B) dorazily v 11:04 (dvě minuty před jízdním
řádem !!!).
Zde
se cestovní plán obou skupin rozdělil.
Skupina chodců (B) překročila
legálně státní hranici do sousedního Německa a po letmé prohlídce blízkého
městečka Heidmuehle se vrátila do bezpečného lůna své vlasti. V 13:27
opustila i příhraniční restauraci „Nové Údolí“ (účet č. 66679 účtovala
číšnice Šestáková) a pěšky překonala idylicky zasněženou krajinou zbývající
část dřívějšího hraničního pásma. Na nádraží ve Stožci se vrátila
asi ve 14:53.
Skupina
lyžníků (A) vyrazila po strojně upravené stopě podél státní hranice,
stoupala na Krásnou horu a pak na Kamennou Hlavu a pak do Českých Žlebů.
Odtud se spustila na nádraží do Stožce, k čemuž došlo asi v 15:26.
Jak se později ukázalo,
cesta skupinu A dost vysílila. Ale ani skupina B na tom nebyla o mnoho lépe.
Po letmém zabalení a letmém
pozdním obědě v „Pstruhovi“ (závěr vepřových hodů firmy Volareza) už
následoval jen návrat do Prahy. Někteří účastnící sice jevili tendenci
si před odjezdem ještě trochu schrupnout, leč nebylo to připuštěno. A tak
si schrupli cestou. Na Letné jsme vyložili svá zavazadla asi v 19:03.
Pro Brjáje přijela Brjája, Vašavky se vydaly (jak jinak) hledat nejbližší
vlak a Maojové vystoupali do 1. patra. Tím BěŠum pro tuto zimu skončilo.
Nutno ještě poznamenat, že
i tento celý den bylo téměř absolutní „azúro“ a dokonce i příkladné
„jiskrno“.
-
Délka
lyžařské trasy (skupina A) :
18 km
-
Délka pěší trasy
(skupina B) :
10 km
-
Převýšení :
opět nesledováno
Poznámka:
Získané zkušenosti s běžkařskými parametry lokality budou určitě
dobrým základem pro přípravu podobné akce v příštím roce. To
budeme ale asi směřovat své trati hlavně do vyšších nadmořských výšek,
asi do blízkosti Třístoličníku a Schwarzenberského kanálu.
Šlapej (či spíše běžkuj)
dál !!!
V Praze dne 21. ledna 2003
OAJ
Vrstevnice
originální
History.DOC 
od OAJe / Vrstevnice je ke stažení zde
Brc@