Ahoj,

cyklistická sezóna začíná a jak se již stalo dobrou tradicí v BBCC , my zahajujeme cestou na Okoř. Zkrátka …na Okoř je cesta, jako žádná ze sta…

Vždycky jezdíme v dubnu, ale tentokrát jsme zvolili nějak moc časný duben, protože počasí dávalo jasně najevo, že zima tedy rozhodně nekončí. Teplota nic moc a navíc se tento den rozhodl foukat docela slušný vítr. Naštěstí ale nebyl studený.

No a jak bylo stanoveno, cca od 9,30 jsme se sjížděli u Vaňků na kávičku a koláček.

Kdo se dostavil:

	2x Vaňci (bez dětí, i když Honza byl inkognito přítomen v pokoji)
	Láďa a Simča Čiháci
	Lucka (Simči kámoška)
	Vr. a Podč. (my jsme si z domova na kolech ušlápli již slušných 10 km)
	Pfyzik (rovněž si již něco málo najel na kole z domova)
	Jirka Kr. jr. (také si dal cyklorozcvičku z domova)
	Oajové
	Lenka (Marcely kámoška z práce)
	2x PP (také bez dětí)
	PeDorky
	Jedlové
	Jarouš (Edita tentokrát musela hlídat Marečka s neštovicemi či zarděnkami, prostě s jakousi vyrážkovitou infekční chorobou)
	BrJájové
	Vašavky
	Gábina a Kája
	Kristýna (Káji kámoška)
	Zdeněk
	Brzi, který ale přijel s bolavým krkem a tudíž přijel jen na koláč a zamávat nám na startu.

… celkem 27 lidí + Brzi…

Doteď netuším, jak mi celý den mohl vycházet součtový koeficient, protože jsem měla v kronice spočteno 26 lidí a s tím jsem celý den úspěšně kalkulovala, až při psaní této history jsem zjistila, že nás vlastně jelo 27…

No nic…tak raději k akci samotné…

U Vaňků bylo ráno příjemně. Koláče byly skvělé, čaje a kávičky bylo dostatek, takže je evidentní, že se nikomu nikam moc nechtělo. zvláště když venku tak nepěkně fučelo. Až když mísy začaly zít prázdnotou a přísun koláčů ustal, začali jsme se sbírat k odchodu.

Vyjeli jsme krátce před půl jedenáctou a úvodní části do Nebušic se ujal Mirek. Vzali jsme to Houslema (což je přírodní rezervace údajně svým průřezem podobná houslím), zdolali jsme na úvod docela slušné převýšení a pak po silnici a lesní cestou do Nebušic.

No a z Nebušic to už byla jen taková silniční idylka proti větru, nicméně sem tam bylo i něco zaznamenáníhodné:

	hned za Nebušicema sundal Brč z kola Dorku - nějak neustála Brčovo předjíždění či co,
	v Přední Kopanině jsme se zastavili u rotundy,
	kolem letiště to fučelo tak, že jsme se ani nezastavovali,
	ve Středoklukách už Mirek začal prudit s hospodou a s obědem - jo, jo, už pomalu táhlo na dvanáctou,
	pak jsme se netrefili (spíše já jsem se netrefila) na tu správnou silnici do Makotřas, takže jsme to objeli přes Běloky,
	v Čičovicích jsme zase minuli docela slušnou hospodu, ale protože na Okoř už to byl jen kousek, nezastavovali jsme,
	no a kolem půl jedné  jsme byli na Okoři.

Okoř

Tak to byl teda nářez - počasí nic moc, vítr chvílemi připomínal uragán, ale tady zase bylo turistů až hrůza. Copak kolem Prahy není jiná turistická lokalita?!? Hospoda na Okoři byla narvaná k prasknutí, cukrárna, bohužel, rekonstruovala, ale naštěstí už byly buřty a kuřecí stehýnka z udírny. Mirek s Pepčou situaci a hlad psychicky neustáli a vrátili se zpět do hospody do Čičovic, kde sice začali slastně hodovat, nicméně zjistili, že nemají ani korunu. Na jejich volání jsme ale příliš neslyšeli a rozhodli jsme se dát na Okoři jedno pivko a klobásku a popojet do cca 6 km vzdálené hospody ve Svrkyni. Pepča se tedy vrátil na Okoř pro prachy, odjel zpět do Čičovic a my jsme pokračovali k Dolskému Mlýnu.

Tak tahle cesta byla letos také docela šok - nikde nebylo vidět jarní květinky, nikde žádné stromy v rozpuku, jaro jakoby bylo stále v nedohlednu. Jediné, čeho zde bylo tentokráte dostatek, byly skupinky zfetované mládeže. Vypadalo to, jako by měl vycházky ústav drogově závislých. Ach jo, fialku člověk neutrhne, ale amfetaminu se zde urodilo přehršel…

Vrcholem pak bylo, když jakýsi otec od rodiny (výjimečně vypadal nezfetován) sundal Jedlu z kola s bezelstným dotazem: „…a ke komu patříte vy?!?“ Fakt, že mu Jedla málem přejel obě děti, byl tomuto zákonnému zástupci poněkud putna. Nicméně Jedlu rozžhavil do běla.

Odbočku do Hole jsme úspěšně neminuli a tak jsme začali stoupat remízkovou cestou do zapomenuté vísky Hole. U zvoničky jsme pak čekali na posledního Oaje s Láďou a Lojza PP využil situace k obhlídce okolí - našel medvěda, čímž značně zaujal náš zájem. Medvěd byl…vycpaný…značně vypelichaný…velký asi 3/4 metru…a nikdo z nás nedokázal identifikovat, zda se jedná o tak malý dospělý exemplář, či z jakých zvířat mohl tak asi být složen. No, zoolog by si asi přišel na své…

Z Hole už byla hospoda téměř na dohled - sjeli jsme skopec a už jsme byli ve Svrkyni v hospodě U Mašků. (To byla ta hospoda, co se v ní loni Míla s Pekim tak zalíbilo, že odmítali jít topit do udírny.) V našem početném složení jsme obsadili téměř celou hospodu a nutno říci, že hospodský se na nás nejprve netvářil příliš přívětivě. Až když pochopil, že nikam nespěcháme, objevil se na jeho tváři úsměv, který se přiměřeně zvětšoval s konzumací alkoholu. Trošku problémeček byl s jídlama, ale nakonec jsme se všichni nějak najedli. A nutno říci, že dobře. Bez problémů nás tu našel i Pepča s Mirkem. Trošku nepřehled nastal ve chvíli, kdy chtěl Brč objednat panáky za své včerejší narozeniny - servírka se příliš neorientovala v naší početné skupině, ale po té, co jsem zajištění objednávek převzala, zapili jsme nejprve Brče a pak i Pfyzika (ten měl také včera narozeniny).

V teplíčku hospůdky jsme vyčkali ještě příjezdu Jirky Kr. sr. a Lenky, kteří nějak zabloudili v Šárce, a nutno říci, že letos jsme se tady upravili docela slušně všichni, kromě Pekiho. Jaká škoda, že s námi letos nebyl…

Jo a ještě jsem stihla „obrat“ jakéhosi místního notora o šálu - je tedy fakt, že mi ji dal zcela dobrovolně a po velkém panáku vodky mi ji i s radostí přenechal. Nutno ale říci, že úžasně hřála a jakýkoli vítr už mi byl lhostejný.

Někdy po čtvrté hodině jsme se vydali dál - teď už nám zbývalo do Lysolaj necelých 20 km - prostě pohodička. Ze Svrkyně jsme to vzali po solnici na Velké Přílepy a odtud pak na Únětice. Tady v polích fučel takový vítr, že jsme všichni na kolech seděli pěkně nakloněni a Jitku s Marcelou to dokonce sfouklo do pole. Jitka dopadla OK, ale Marcela si stihla ještě narazit ruku. V Úněticích se vedení opět ujal Mirek a ze silnice nás svedl na modrou značku vedoucí Tichým údolím. Nutno říci, že to byla výborná inovace trasy (a to myslím naprosto vážně) - měla jen jeden drobný zádrhel (což myslím rovněž naprosto vážně). Mirek odjel se skupinou, aniž by počkal na nás poslední (Vr. Vašavky, Láďa, Vpepa) než si Jitka nasadí čočku. Díky tomu jsme netušili, kam se skupina pod vedením Mirka vydala z Černého Vola a tudíž jsme jeli rovnou do Horměřic a do Lysolaj, kde jsme zjistili, že jsme vlastně dojeli jako první. Zbytek dorazil asi půl hodinky po nás neboť jeli ještě přes Statenice a pak si teprve vyšlápli dokopeček do Horoměřic.

Rekapitulace
Zúčastnění:	27 lidí
Najeto:	42,2 km
Čistý čas:	nezaznamenáno
Prům.rychlost:	kdo chce, ať si to vydělí
Trasa:	Lysolaje - Housle - Nebušice - Přední Kopanina - Tuchoměřice - Kněževes - Středokluýky - Běloky - Makotřasy - Číčovice - ČTZ - Okoř - Dolský Mlýn - Hole - Svrkyně - Velké Přílepy - Úholičky - Únětice - MTZ - Černý Vůl - Horoměřice - Lysolaje

Večer

	všichni jsme přes den byli dostatečně vyfoukaní, takže jsme naprosto jednotně zvolili pohostinství Vaňkovic kuchyně.
	opět dorazil Brzi, aby si užil večerního veselení v kruhu BBCC. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale dokonce byl mnou a Pepčou namasírován - o úspěšnosti této masáže pak svědčí to, že na další akci již Brzi jel.
	a zase byli výborné Hančiny koláče.
	a zase byla káva, čaj a pak i pivo a víno, Pfyzik přivezl šampus a ještě cosi - prostě pití bylo dostatek.
	buřty se nakonec pekly v pivu a v troubě a byly skvělý a bylo jich pro všechny dost a dost.
	a hrálo se i na kytaru.
	někdy kolem deváté se venku strhla pěkná vánice, na kterou bylo z teploučké kuchyně obzvláště pěkné pokoukání. V tu chvíli jsme byli moc rádi, že nejsme v Houslích a nesněží nám za krk. Akorát my, co jsme pak domů jeli na kolech, jsme museli nejprve z našich dopravních prostředků omést sníh a pak cestou dávat pozor na mokré silnice.

No a na závěr ještě pár vzkazů:

No a to je o naší první jarní cykloakci asi tak vše. Mějte se všichni krásně a šlapej dál !!!

V Praze dne 16. dubna 2003
Vrstevnice

originální History.DOC od Vrstevnice je ke stažení zde

---

BBCC - na hlavní stránku

správce stránky:  Honza Brč e-mail:  Brc@BBCC.cz

naposledy upraveno: 26.12.2003 21:38