Tohoto zápisu se opět hrdinně ujal Brč, tak zde jsou jeho, nejen cyklistické, postřehy z pobytu BBCC v Chorvatsku…  

středa 4.6.

odjezdy:

	04,00 - odjezd 2x PP, Rajče, Mpepa
	06,00 - odjezd Toni, Radana, Judy
	12,00 - odjezd Špačci (Mirek a Jitka)
	18,30 - odjezd Jirka Kr. sr. a jr., BrJájové, Dorka, Jarouš, Radek, Petr Š.

…celkem 16 lidí + 1 pes…

čtvrtek 5.6.

mezičasy (podle posledních odjezdů v 18,30 - ostatní už se dávno koupali) :

	5,15 - 6,30 - Plitvická jezera
	8,45 - Zadar

	9,00 - fronta na trajekt, Brč hlídal kola (a auta, samozřejmě)
	9,15 - odtahováci začali Dorce nakládat auto a tak Brč rychle volal Dorce, že je třeba odjet k trajektu. Dorka to ale nechtěla zvednout, protože roaming holt stále není z nejlevnějších. Ale nakonec nevydržela a telefon zvedla. Pak už jen přiběhla a odehnala odtahováky...
	10,00 - odjezd trajektu do Brbinje
	11,30 - příjezd trajektu do Brbinje
	12,00 - dojezd do Zaglavu - přivítání, ubytování, koupání v moři - prostě samé dovolenkové nicotnosti…
	16,10 - odjezd na Slané jezero (všichni, nejel jen Petr)
	17,30 - koupání ve Slaném jezeře
	19,30 - návrat
	21,00 - večeře a pak jen takové lehké zapaření

pátek 6.6.

Dnes byl naplánován výlet na ostrov Brscak ((rozhodně nečti „brčák“). Odjezd byl neklasicky stanoven na 8,00 a klasicky se na nikoho nečekalo, což čekající dávali klasicky opozdilcům halasně najevo. Ovšem, jak poznamenala Jitka (Špágrovka): „Křičeli jen ti, co byli rádi, že se právě dnes nečeká zrovna na ně … J“

	8,26 - skutečný odjezd
	9,30 - Brbinj, trajekt - na tacháči jsme měli čas 1:00:00 a ujeto 22,33 km (schválně, kdo uhádne průměrnou rychlost J)
	10,15 - byli jsme na ostrově
	10,45 - Božava - měli jsme ujeto už 34,64 km s průměrnou rychlsotí 21,2 km/hod. !!! A co jsme tu kromě cyklistiky dělali ?!? Koupali jsme se, zmrzlinovali jsme, někteří se vydali na prohlídku nedalekého majáku, kde vylezli až nahoru a odtud udělali fotku koupajících se členů a členek BBCC v moři, podnikli jsme výlet na písečnou pláž a opět jsme se koupali a už jsme nezmrzlinovali, protože nebylo kde, no a Jirka jr. utrhl na kamenité cestě ráfek (podrobnosti ochotně sdělí Jirka jr. osobně).
	Zpět k trajektu jsme dělali pauzičky jen a jen na odpočinek, o koupání už nějak nikdo neměl zájem.

Noc byla tentokrát bujará. Rajče hrál naprosto excelentně (hlavně Oranžový expres v jeho podání nemá konkurenci), sem tam se i tančilo a o diskusní vložku se postaral Jirka sr., který prohlásil, že by se všechny ženské od Marty mohly učit. Jen blíže neurčil zda esemeskovat nebo vařit nebo co vlastně, ale stejně to bylo jedno, protože tímto svým neuváženým výrokem proti sobě poštval všechny přítomné ženy. Je až neuvěřitelné, jak se nám ta něžná pohlaví (…a nejen pohlaví…) rychle změnila v hnízdo rozzuřených sršňů (teda sršnic, pardon). Téma „Marta“ a „kdo se co od koho bude učit“ nám pak vydrželo po celý večer (a nutno říci, že ne jen po jeden). A nakonec jsme v povznesené náladě ještě zavolali Lence a Gábině a poslali jsme esemesku VPepovi. Jirkův nápad volat Martě byl kolektivně zamítnut…

sobota 7.6.

Časně ráno odjeli Toni s Radanou a s Judy, protože Judy nebylo nijak zvlášť dobře. Tím náš počet snížili na

…14 lidí bez psa…

My ostatní jsme se z postelí zvedali o dost později a nějak těžko se nám komunikovalo. Yo, Yo, chorvatské víno holt není české pivo…

Nekonalo se dokonce ani ranní koupání a odložen musel být i brzký odjezd. Morálka byla dokonale rozložena. Jen Jirka sr. se snažil rozproudit život náznakem odjezdu, ale když nikdo nereagoval ani na jeho křik: „Odjééééééééééééééézd !!!“, šel Jirka sr. raději zase spát…

11,00 - přece jenom jsme se nějak dostali do sedel a vyjeli jsme - dnes do Sali (přístav vzdálený asi 6 km). Tady jsme si nejprve (zvenku) prohlédli továrnu na sardinky Mardešičky a pak (zevnitř) kavárnu, kde jsme doplnili tekutiny a počkali jsme na Jirku jr., který přišel pěšky.

No a pak jsme se snažili dostat se na konec ostrova.

1. cesta se stále zužovala a zhoršovala, až se nedala na kolech projet. A protože to k pobřeží bylo ještě dobrých 10 km, vzdali jsme to a vrátili jsme se na rozcestí.

2. cesta skončila na smeťáku, což zdokumentoval Mpepa, když vyfotil Brče s romantickým pozadím chorvatských odpadků.

Yo, yo, život není pohádka a tak třetí cesta k dispozici již nebyla. Díky tomu jsme pobřeží nechali pobřežím a vrátili jsme se zpět za účelem koupání a podvečerního odpočinkového povalování se kdekoli.

neděle 8.6.

Trajektem v 7,30 odjeli Špačci, čímž se náš počet opět snížil na

…12 lidí bez psa…

My ostatní jsme se ještě vydali na poslední výlet po okolí. Vyjeli jsme asi v 9,15 a kolem jedné jsme postupně dojížděli zpět. Jen Jirka sr. dnes zůstal odpočívat doma.

No a pak už jsme se jen zabalili, naložili jsme auta a vydali jsme se na zpáteční cestu.

Do Prahy jsme všichni v pořádku dorazili v pondělí po šesté hodině ranní.

Náš pobyt v Chorvatsku byl sice krátký, ale byl opět nádherný - opět se ukázalo, že Jirka sr. má Chorvatsko dokonale zmáklé, počasí nezklamalo, moře nezklamalo, rybí večeře pana domácího byly bezkonkurenční a po cestě za volantem nikdo neklimbal. Tak co víc jsme si mohli přát.  

V Praze dne 23. června 2003
Brč, Vrstevnice

originální History.DOC od Brče - Vrstevnice je ke stažení zde

BBCC - na hlavní stránku

správce stránky:  Honza Brč e-mail:  Brc@BBCC.cz

naposledy upraveno: 11.08.2003 11:54