Ahoj,

jak se tak začíná stávat zvykem BBCC, i tato akce vznikla neplánovaně a zcela pudově. Prostě objevil se volný víkend s hezkým počasím, Brzi měl narozeniny, byl první letní den a navíc OAJův a Brziho kamarád Standa Mareš neměl nic proti návštěvě BBCC v rodinném sídle Marešů v Plané nad Lužnicí, čehož jsme okamžitě využili. Tyto končiny jsou nám zatím přece jenom cyklisticky utajeny.

No a tak jsme v pátek v podvečer vyjeli z Prahy směrem do Plané.

Taktně pominu můj pátečně ranní telefonát s Brzim, kdy jsem se mu chtěla nacpat do auta a rovněž taktně pominu, že jsem byla netaktně odmítnuta dřív, než jsem stihla jakýkoli návrh Brzimu učinit. No a tak zatímco se OAJové s Čihákama přepravovali v plně obsazené OAJově Octávii, my jsme se s Brzim každý sám přepravovali zcela prázdnými Favority (tedy doufám, že ta tvoje bílá picsla je Favorit, Brzi).

Z Prahy jsme vyjížděli všichni téměř současně kolem půl sedmé a cesta do Plané n. L. byla vysloveně očistcem. Jezdím sice pomalu, ale zhruba tři hodiny na 100 km bylo i na mě dost. Celou cestu nás provázely neuvěřitelné zácpy, kdy jsme se sunuli rychlostí 20 km v hodině a v Táboře to pak stálo, díky rockovému festivalu, úplně. Nakonec nám nezbylo, než Tábor objet přes okolní vsi.

GoPlanetRoxy - zpráva z novin

Díky tomu jsme se v Plané u Marešů scházeli až tak kolem desáté večerní, rychle jsme se zabydleli a začali jsme konečně grilovat, protože jsme všichni měli ukrutánský hlad a gril se žhavil už bůh ví od kdy.

Pod hruškou na zahradě se sedělo skvěle, ale přece jenom nás po půlnoci přemohl spánek, takže jsme se šli na ten zítřejší výlet vyspat. Jo a Brzi to nevydržel a tak jsme mu již tento večer (či spíše noc) měli možnost popřát k narozeninám (a to ještě před půlnocí !!!) a vypili jsme na jeho zdraví kvalitní 18-ti letou whisky Red Label (myslím).

Komu se podařilo přijet:

	Standa a Pavla Marešovi + syn Štěpán (vlastníci domácích práv)
	2x OAJové
	2x Čiháci (bez Simči, která má již pěkně dlouho ruku v sádře a ještě ji tam pěkně dlouho mít bude)
	Vr (svým vlastním červeným Favoritkem)
	Brzi (svým vlastním bílým přepravovadlem)

… celkem 6x BBCC + 3x domácí…

první letní den a Brziho (ještě nekulaté) narozeniny

Budíček nebyl plánován, ale první, kdo nás časně zrána probudil, nebyl překvapivě sousedovic kohout, ale samotné sluníčko, které nás skrz okno polechtalo na tváři. A to dost důrazně. V 7,38 pak zapípala Brzimu esemeska (a to si dal budík až na 9,00 aby neprudil) a když v 8,00 začal zvonit budík OAJovi, nemělo nadále smyslu předstírat cokoli jako spánek.

No a tak jsme vstávali, snídali, pumpovali kola, promazávali řetězy a čekali na Vaňky, Brče a Jedličky. Brč se ale ozval, že se včera na setkání s devítiletkou společensky unavil tak, že jde spát. Vaňkům jsme volali my s dotazem kde jsou - byli doma a vůbec nikam se nechystali, což Mirek zapomněl OAJovi sdělit. Jedliččci měli vypnutý mobil a tak jsme je ponechali osudu, ovšem vzorně přijeli před desátou a cestou si ještě stihli zamluvit penziónek. Pro dnešek jsme tedy byly kompletní a na trasu nás vyjelo

…8x BBCC + Standa…

(Pavla zůstala „udržovat oheň v jeskyni“ a Štěpán se účastnil se sdružením Rolnička trhů v Bechyni)

Je fakt, že jsme při snídani absolvovali dost náročnou diskusi na téma dnešní trasy a Standovy plány jsme museli hodně krotit, co se týkalo délky výletu. Nakonec bylo o dnešní trase rozhodnuto, že to bude „rodinný výlet“, takže žádné lámání kilometrových rekordů, žádné zdolávání nekonečných kopců, žádné štvaní, ale hospůdka, trošku kultury a cukrárnička. A tak jsme krátce po desáté vyjeli za kulturou směrem na Červenou Lhotu, pak na oběd do Kardašovy Řečice a pak přes Veselí zpět. Mělo nám to hodit asi 50 km.

Cesta byla naprosto pohodová. Rovinka se sice trošku houpala, ale nebylo to nic hrozného. Jen první hospoda nebyla po sedmi, ale až v Tučapech po 12 km.

12,00 - Červená Lhota

	už jsme měli poněkud hlad a tak jsme preventivně dali na parkovišti u zámku pivo a párek v rohlíku bez tácku nebo párek s rohlíkem na tácku. Jistota je jistota. Co kdyby v Kardašově Řečici nevařili…
	u zámku jsme se jen vyfotili. O návštěvu neměl zájem nikdo, zajímal nás spíše nejbližší les, protože vypité tekutiny se poněkud začaly projevovat.

13,00  - Kardašova Řečice

tedy sem se z Červené Lhoty jelo naprosto pohodově. Než jsme se nadáli, byly jsme tu.

za účelem oběda jsme zavítali do hostince U Nebudů. Vypadalo to teda spíše jako U Pobudů, neboť zařízení působilo mírně nevábně - prostě taková klasická čtyřka, ale nikde jinde nevařili. Ovšem nutno říct, že jsme rozhodně neprohloupili. Obsluha byla rychlá, ba přímo blesková, byli odděleni kuřáci a nekuřáci, měli skvělou gulášovku, skvělé hotovky (většinou jsme volili býčí žlázy s bramborovým salátem), skvělé pivo - prostě super. A když jsme se ještě mohli na náměstí zhoupnout na houpačce, nechybělo nám absolutně nic. Alespoň mě teda ne J.

Z Kardašovy Řečice jsme to pak vzali přes zdejší luhy a háje - moc hezká cesta. Asfaltička mezi lesy, zlehka se houpající rovinka, co víc jsme si mohli přát. U rozcestí Karlštejn jsme mohli obdivovat staré duby, které původně tvořily hráz rybníka - v místech, kde jsme projížděli totiž údajně kdysi býval rybník. Dnes už tu není a je to dobře, protože po rybníce by se nám určitě tak příjemně nejezdilo... Do civilizace jsme se pak, podél Nežárky, vrátili ve Veselí n. Lužnicí.

Ve Veselí jsme se nejprve občerstvili v cukrárničce a pak jsme, plni nových sil, vyrazili na nejhorší úsek dnešního dne - cca 6 km po hlavním tahu Praha - České Budějovice, známe to E 55-ce. Bylo to trošku plicní sanatorium, ale všichni jsme to nějak přežili a v Soběslavi jsme konečně zase uhnuli stranou na okresky.

Kolem půl šesté jsme byli zpět v Plané a všichni jsme toho měli tak nějak akorát, protože z původně plánovaných 50-ti km to bylo více jak sedmdesát kilometříků. A tak jsme se tak nějak rychle zkulturnili a odešli jsme zhodnotit dnešní den k žejdlíku piva a plnému talíři do blízké hospůdky.

Rekapitulace
Najeto:	72,4 km
Čistý čas:	3:55
Prům.rychlost:	18,4 km/hod.
Mapa:
Trasa:	Planá n. Lužnicí - ŽTZ - silnice - Chabrovice - Tučapy - Dírná - Červená Lhota - Pluhův Žďár - Kardašova Řečice - Cikar - Karlštejn -Veselí n. Lužnicí - E55 - Soběslav - Košice - Planá n. Lužnicí

Po včerejším neplánovaném výkonu a s ohledem na to, že se musíme k večeru zase vrátit do Prahy bylo dnes rozhodnuto jen o krátkém výletu na hrad Choustník. Standa, co by znalec místních stezek nás provedl zdejšími lesy bezpečně až pod Choustník. Zde jsme ale příliš zájmu o hrad nejevili. Jen jsme se tak z rožku koukli, že zřícenina ční z blízkého lesnatého pahorku.

Centrem našeho zájmu se spíše stalo místní občerstvení, které hodlalo během cca 30 minut zavírat, takže jsme rychle zakoupili kávičky a pivíčka a nějaký ten rohlíček se sýrem a salámem a pak nějaký ten koláček na závěr a v parku na lavičce zalité sluncem jsme se posilnili.

Cesta zpět byla pod osvědčeným vedením cyklistického vůdce Standy opět bezproblémová a krásná. Jo, není nad to, když to tu někdo zná...

Rekapitulace
Najeto:	27,5 km
Čistý čas:	1:40
Prům.rychlost:	16,4 km/hod.
Mapa:
Trasa:	Planá n. Lužnicí - ČTZ - MTZ - Dlouhá Lhota - Choustník - ŽTZ - Skopytce - Planá n. Lužnicí

Zpět jsme tentokrát byli opravdu brzo - už někdy kolem druhé odpolední. No a bez dlouhých caviků jsme se tak nějak pobalili, naložili jsme kola a postupně jsme odjížděli směrem ku Praze. Cesta byla opět zkomplikovaná rockovým festivalem v Táboře, protože ten, samozřejmě, také končil a příznivci hard rocku měli rovněž snahu z místa dění odcestovat. Nicméně do svých domovů jsme dorazili všichni celkem zavčasu a bez ztráty desítky.

Tak šlapej dál!
Vrstevnice

originální History.DOC od Vrstevnice je ke stažení zde

BBCC - na hlavní stránku

správce stránky:  Honza Brč e-mail:  Brc@BBCC.cz

naposledy upraveno: 07.10.2004 15:36