pátek

V podvečer jsme se začali sjíždět do Počátek:

• PeDorky

• Brzi - ve zbrusu nové černé Škoda Octavii Combi

• Vr

• Vašavky

…prozatím 6 lidí …

VPepa skvěle ugriloval lososa, takže jsme hodovali a hodovali a konverzovali a konverzovali. Tentokrát se diskuse stočila k našim školním známkám z chování, kde jednoznačně s trojkou vyhrála Dorka!!! Ani nevím jak, ale s postupem času a množstvím zkonzumovaného vína se pak konverzace zvrhla v bádání kolem kohoutova kladélka - neznalost věci nás donutila zeptat se odborníků, takže jsme cca ve 22,15 volali Pekiho, aby nám to zjistil u své dcery veterinářky. Nabyti novými vědomostmi jsme pak kolem půlnoci v poklidu usínali...

My jsme sice v poklidu spinkali, ale jak jsme se později dozvěděli z novin, na dálnici u Humpolce bylo tuto noc rušno. Ještě že si tentokrát nikdo neplánoval pozdní noční příjezd do Počátek...

Ráno přijeli další posily:

• Majki

• Radana - ta sice nejprve dost váhala, protože v Praze pršelo, ale když ji Dorka ujistila, že v Počátkách je jasno, přece jenom se vydala na cestu. A myslím, že nelitovala.

…celkem tedy 8 lidí …

Odjezd v 10,00 se dnes nějak nezdařil - vstávali jsme před devátou, pak „povinný“ nákup v sámošce, snídaně a čekání na Radanu, která zhruba v 9,00 tvrdila, že je před Pelhřimovem, ovšem v 10,00 jsme zjistili, že se pohybuje i pro ni v blíže neurčeném místě. Nicméně dorazila...

V 10,56 se konečně zdařilo startovní foto a vyjeli jsme klasickou cestou do Telče, tak jen drobné zajímavůstky:

-        Vašek jel jako jediný v kraťasech, my ostatní jsme počasí zhodnotili na chladnější,

-        velmi brzo nám ale začalo být horko, ovšem zatímco někteří odložili jen šálu a tričko, Radana se svlékla do trička bez rukávů,

-        celý den bylo velmi příjemně - nepršelo, ale ani se neprášilo, zkrátka tak akorát pro cyklovýlet,

-        cesta nám ubíhala velmi rychle a bez problémů - asfalt či lesní cesta se úměrně střídaly s adrenalinovými crossovými vložkami přes mokré kamení a koření, pardon kořeny a vynechali jsme zajížďku k Pařezitému rybníku, protože se stejně nikdo nechtěl koupat,

-        na Roštejnu byly tentokrát svatby a hospoda byla stejně zavřená, takže jsme se jen vyčůraly („y“ je správně, protože čůraly jen dámy) a jeli jsme dál,

-        ve vesnici Doupě (to je hned ta první vesnice, co se do ní sjede po asfaltce z Roštejna) jsme nalepili samolepku BBCC k ceduli „1999“ na „zdi vzpomínek p. Foita - místního podnikatele a cestovatele“. V roce 1999 jsme tu totiž projížděli poprvé...

-        v blíže neurčené vesnici jsme pak měli možnost pozorovat kohouta se slepicemi, ale fyzický důkaz naší včerejší diskuse nám kohout neposkytnul, tak jsme odjeli. I když Vašek pak tvrdil, že jsme odjeli předčasně neboť kohout skutečně harašil a Vašek ho tak musel nechat harašit bez očumování a hnát se za námi.

-        kolem druhé jsme byli v Telči a v hospodě Pětilistá růže jsme dali obídek - gulášovka se čtyřmi chleby, bramborák s netradiční náplní luncheonmeat a lečo, smažený květák, kapustový karbenátek, grog z griotky, pivo a čaj. Sladkou tečku = kávičku s dortíčkem jsme dali u mostu v cukrárně U Matěje.

-        příjemně osvěženi jsme jeli dál - klasicky po zelené kolem krematoria a vzhůru do kopce. Pepča sice tvrdil, že se to dá objet po silnici, ale neuspěl. Na druhou stranu jsme alespoň mohli zaznamenat Majkiho pád - prý mu podklouzlo kolo, ale ať se stalo cokoli, prásknul sebou slušně.

-        v jednu chvíli se zdálo, že bude pršet, protože poněkud více krápalo. Majki ale déšť spolehlivě zahnal po té, co se rozhodl obléci si bundu. Než sundal batoh, než vyndal bundu, než si ji obléknul, než si nandal batoh... trvalo mu to tak dlouho, že to i ten déšť přestalo bavit a šel se raději vypršet jinam.

-        do Počátek jsme dojeli obvyklou cestou s kopce do kopce přes lesy a kolem Dorčina oblíbeného rybníku Zhejral. Cesta zase rychle uběhla a tak jsme kolem šestý byli zpět v penziónu.

Večer odjel Majki a grilovalo se kuře a cukety. A zase jsme se moc a moc dobře najedli.

Rekapitulace:
ujeto: 54 km
průměr: 14,6 km/hod.
čistý čas: 3:42
trasa: Počátky - Roštejn - ŽTZ - Doupě - Telč - ZTZ - přes hory, přes doly - Zhejral - Počátky

neděle

Po snídani jsem s Vašavkama odjela zpět do Prahy a Radana odjela do Zbraslavic pro jablka. Zůstali jen PeDorky s Brzim, kteří vyjeli na kolo a o tom více napsal Vpepa. Takže já se s vámi loučím a předávám klávesnici Pepovi.

Vrstevnice

Po té co nás všichni zbaběle opustili, jsme srdnatě ve třech vyrazili na plánovanou nedělní trasu. Mne bolely záda, ostatní byli v pohodě.  Z hlavní jsme uhnuli na po pro nás nové cyklotrase na Jakubín. Všude na obzoru bylo jasno, pouze nad námi se držely černé zlověstní mraky. Pár kapek si dovolilo dokonce spadnout. Nicméně téměř suší jsme projeli Metánovem a metali si to dál kolem Panského rybníka do Kamenice pod Lipou. Zlověstně ostré tempo, které jsme nasadili hned v počátku v Počátkách způsobilo, že jsme k obědu v Kamenici zasedli již v 11.30. Zkrátka nestačili jsme vyhládnout a tak se nám oběd zdál spíše průměrný než vynikající. Mraky se stále držely na uzdě a my jsme mohli v klidu po obědě pokračovat oborou kolem Pacovského a Dvouhrázného rybníka po Partizánské cestě (nebo jak se jmenuje) do Drážďan.

O veselé zpestřením této malebné trasy se postarala Dorka, když ji spadl řetěz, snažila se jej údajně nohama  nasadit za jízdy zpět. To se jí nepovedlo, ale naopak se ji povedlo navléci část řetězu smyčkou na šlapku. V tu chvíli pochopila, že její počínání asi už nebude mít výraznější úspěch a tak začala vola o pomoc. Když jsme to viděl (a věřte, že jsme nikdy ve svém cykloživotě nic podobného ještě neviděl) nevěřil jsem vlastním očím. Zkoušel jsme zdolat v minulosti již několik hlavolamů, ale tenhle se mi fakt zdál nejlepší. No, nebudu Vás napínat, zkrátka jsem to nakonec dokázal a řetěz spočinul tam kde měl. Brzi využil naší nucené zastávky a dost nám ujel.

Trochu jsme se divili, že se o nás nebojí? Ale dojeli jsme ho těsně před Drážďanami, kde u závory hrdě čněl do výše stojíc na ještě vyšším pařezu. Vylíčil jsem mu barvitě  uvedení události a pokračovali jsme dál. Stejně jako loni jsme si naběhli co se týče trasy z Veselé do Ctiboře. Mapa hlásala zpevněnou cestu, reál předvedl cestu necestu polem.

V brzkých odpoledních hodinách jsme dorazili zpět na počátek do Počátek. Brziho jsme poslali do Prahy napřed, poklidili, zamávali penzionu a tradá k domovu.

Dorka tvrdí, že jsme ujeli 40 km při průměrné rychlosti 15. Už mě nic víc nenapadá.

VPepa

BBCC - na hlavní stránku

správce stránky:  Honza Brč e-mail:  Brc@BBCC.cz

naposledy upraveno: 29.07.2014 12:57