Na stanici Metra Ládví postupně dorazili k 10:00 hod.:

• Čihák a OAJ

• Peki

• Toníček

• Kůča

A tak nás bylo pět, pouze pánská jízda, věkový průměr asi tak 52 let.

I když se prakticky na nikoho nečekalo (než kapánek na Honzu Kuču), vyrazili jsme no kolo až o půl jedenácté. Honza tentokrát jel na svém novém silničním kole, kterým se musel pochlubit,  Toníček si vzal  ze solidarity taky silničku. V plánu bylo stavit se hned na konečné autobusu v Čimicích na první rychlé občerstvení, ale stánek byl ještě zavřený. I v dalších obcích byly hospody po ránu pozavírané. Postupně jsme pocítili zklamání z obchodní politiky hospodských v Dolních Chabrech, Veltěži i  Klecanech. A tak nám nezbylo, než dorazit až do hospody na Stadionu v Řeži. Počasí se postupně kabonilo a tak těsně před sjezdem do Řeže začalo drobně mrholit mrznoucími kapičkami, takže kola na vozovce i naše bundy lehce chroupaly.

Od chvíle, kdy jsem se uchýlili do hospody v Řeži začal Toníček prohlašovat, že je to „krásný den“ a to bylo teprve poledne. Drobné občerstvení založené na čočkové polévce a v některých případech i hemenexu, to vše doplněné párem piv, jsme zkonzumovali během hodinky. Honza průběžně kontroloval, zda má venku stále ještě uvázané své nové kolo.  Mezitím do hospody dorazila i podobná parta cyklostarců, kteří usedli u vedlejšího stolu a začali se chovat podobně jako my. Prohodili jsme s nimi pár vlídných slov a pak vyrazili proti proudu Vltavy zpět do Prahy. Počasí se dočasně polepšilo, i teplota lehoulince stoupla.

Rozlučkové pivo jsme si vytýčili zkonzumovat v bistru v jízdárně na Císařském ostrově. Nečekaně jsme v tomto bistru poseděli takořka  5 hodin. Toníček stále častěji konstatoval, že to je nádherný, krásný či dokonce překrásný den. I přes to, či snad právě proto, že se počasí mezitím významně zhoršilo a venku se setmělo. Bylo jasné, že musíme načerpat odvahu, a tak jsme se obrátili o pomoc ke kořalce. Lehce po sedmé večer jsme již v úplné tmě vyrazili po ke svým domovům.  V čerstvém sněhu jsme zanechávali působivou spleť křivolakých stop. Projeli jsme Stromovkou na Letnou. Tam se odpojili Toníček a Kůča, aby houstnoucí tmou pokračovali přes celou Prahu ke svým domovům. My tři, OAJ, Peki a Vláďa Čihák jsem ještě zaskočili na jedno pivo do Burundi a pak jsme se také spořádaně rozprchli. V tu chvíli již bylo skoro 20:00 hod.

Prostě „krásný den“ …

zapsal OAJ

a ještě účet z Císařského ostrova

BBCC - na hlavní stránku

správce stránky:  Honza Brč e-mail:  Brc@BBCC.cz

naposledy upraveno: 05.12.2005