exkurze do nedávno zpřístrupněné Rudolfovy štoly - tunelu, který spojuje Vltavu u Rudolfína s rybníky ve Stromovce.
Kde: Prohlídka začíná u vodárenského domku ve
Stromovce, kde je vchod do štoly. Domek tento nachazí se poblíž bývalé
Šlechtovy restaurace.
Sraz: Jak
vyplývá z Brziho rady, bylo by nejvhodnější se setkat před restaurací Nad
Královskou oborou na severním konci Čechovy ulice v 17:49. V
17:50 bude odchod ke štole, kde mohou čekat individualisté. Na nikoho se nečeká
(tentokrát doopravdy)! Situační plánek ukazuje, že Čechova ulice se nachází
"coby kamenem dohodil" od Letenského náměstí.
chceš mě velkou?
tak si na mě clickni!
Doba prohlídky v obvyklém rozsahu: 40 min.
Kam až lze v životě dojít: V případě zájmu by prý bylo
možné dojít až na druhý konec (tj. k Vltavě a ne jen těch prvních
350m).
Kolik: Průvodce počítá s 15ti hlavou
skupinkou. Pokud bychom tento počet překročili, můžeme jít nadvakrát.
Kontaktní číslo na průvodce: 0602/273827
Vybavení, které nám bude (snad) zapůjčeno: přilba,
nepromokavý plášť (jen pro kratší trasu - viz dále),
Doporučené vybavení s sebou: nepromokavá obuv (např.
holinky), (pokud možno fungující) svítilna
a jak to zatím vypadá s dychtivými zájemci? :
kdo počet kusů
jak dlouhej MPepa 2 délka nezmíněna Fialáci 2-3 delší Kalivodi 3 delší Vrstevnice 2-3 délka nezmíněna Dorka 1 delší Brč 1-2 delší Brzi 0-1 délka nezmíněna Hanka 1 délka nezmíněna VPepa [+děti] 1-3 delší Čiháci 3-4 délka nezmíněna Valaši 2 delší
Poznámky: všichni
dychtivci po Rudolfově štole
- jsou buď pro delší trasu
- nebo se k délce nevyjádřili
- (nikdo nepreferuje kratší trasu)
delší trasa:
- je však pouze pro drsňáky
- lépe řečeno: není pro sraby
- jinak a přesně řečeno: je možna jen pro totálni cvoky
neboť se budeme občas brodit bahnem po kolena (nebo po pás... uvidíme)
takže NUTNÉ vybavení pro delší trasu:
- holinky nebo nějaké BOTY, které bude zřejmě nutné poté vyhodit
- nepromokavý PLÁŠŤ, který nám pochopitelně nepůjčí, protože jej bude zřejmě nutné poté vyhodit
- fungující SVÍTILNA!!!!!!!!!!!!!
- PŘEVLEČENÍ po akci na cestu: do hospody, domů, event. do nemocnice, event. na hřbitov
avšak srabi, nezoufejte! rozdělení naší skupinky v půli cesty štolou
- na sraby, kteří půjdou zpět
- a na cvoky, kteří budou pokračovat bahnem
je možné.
Pro dokreslení významu štoly a zážitků, které tam čekají připojuji několik citací, které jsem posbíral na interentu:
z Neviditelného psa:
Vždycky, když jsem v dětství jel tramvají po nábřeží pod Letnou nebo přes
nynější Štefánikův most, přitahoval můj pohled malý domek pod nábřežím
poblíž Letenského tunelu. Už jako kluk jsem věděl, že tam ústí další tunel,
který přivádí vodu někam (pro mě) hrozně daleko. Později jsem se dozvěděl, že
tomu stavení se říká Havírna a tunel se jmenuje Rudolfova štola. Jako každého
kluka mě lákaly záhady a zejména neprozkoumaná tajemná místa, ale teprve po
nějakých třiceti letech se mi podařilo ona "tajemná" místa navštívit.
V novinách jsem zahlédl článek, v němž se hovořilo o znovuzpřístupnění části
Rudolfovy štoly - a protože u mě je to hned anebo nikdy (či aspoň po dlouhém
rozmýšlení a odkladech), rozhodl jsem se radši pro hned. Přestože teploměr ve
stínu ukazoval několik stupňů přes třicet, rozjel jsem se do Holešovic. Tam ve
Stromovce, poblíž Výstaviště a Planetária, těsně před ruinou Šlechtovy
restaurace se nachází vchod do Rudolfovy štoly z holešovické strany.
Ale od začátku:
Královskou oplocenou oboru plnou zvěře založil v místech, která se nyní nazývají
Stromovka, již Přemysl Otakar II. Byla používána jako honitba a později zde vznikl i
deštný rybníček s kalnou vodou. To se nelíbilo císaři Rudolfu II., jenž si přál,
aby jeho zvěř byla napájena vodou čistou, proudící. Kázal tedy ve skále vyhloubit
štolu, která pod vrchem Letnou vodu z Vltavy do rybníčku přiváděti bude, přičemž
rybník samotný na 20 hektarů rozšířiti nechal. Vše bylo vyměřeno a havíři z
Kutné Hory počali kopat - nejprve pět svislých šachet (jedna z nich musela být
později zasypána kvůli vytrysknuvšímu silnému vodnímu prameni) a z jejich dna pak
ve směru horizontálním na obě strany. Práce začaly na jaře roku 1584 a v listopadu
1593 byla štola hotova. Tento zázrak měřičské dovednosti a těžké havířské
dřiny měří 1102 metry, z nichž je veřejnosti bohužel přístupná jen asi jedna
třetina (štolu se ale naštěstí i přes všechna příkoří osudu podařilo udržet
dodnes v provozu po celé její délce).
Nás, zájemců o prohlídku, se sešlo osm. Absolvovali
jsme velmi zajímavou přednášku o vzniku štoly a jejích osudech i o Stromovce
samotné a poté nás průvodce zavedl do podzemí. Ještě předtím jsme si ale oblékli
pláště, aby náš oděv nedošel úhony a na hlavy jsme posadili stavařské helmy, aby
nedošly úhona naše lebky nebo vlasové porosty.
Štola je skutečně unikátní a spíš než štolu známou ze současných dolů
připomíná na některých úsecích přírodní štěrbinu ve skále - samozřejmě
nebýt stop po špičácích, ještě po staletích patrných na kameni. Přestože jsem v
jednom místě měl trochu problém protáhnou svá poměrně útlá ramena a často jsem
se musel shýbat, abych nepoškrábal přilbu, stále jsem si opakoval, že tohle dílo se
podařilo vyměřit a ve skále vytesat už před víc jak čtyřmi sty lety. Což o to,
geodeti měli nástroje vynikající, ale když jsem si představil ty havíře, jak ve
svitu čoudícího kahanu buší do skály primitivními špičáky...
Prošli a prokličkovali jsme (štola rozhodně není přímá, občas horníci skále
prostě uhnout museli) skoro 350 metrů a vtom podlážka ze silných fošen končila.
Dál už byla jen štola a dole asi na metr stojaté vody (sklon štoly je pouhé 1
promile, taky úctyhodný měřičský výkon). Nad sebou jsme viděli čtyřicetimetrový
nepravidelný komín, jednu ze šachet, kterými stavba před staletími započala. Na
naše helmy - a nejen tady - dopadaly kapky vody (na stěnách štoly se už místy
usazují minerály ze stékající vody a chvilkami tak tunel vzdáleně připomíná
krasovou jeskyni).
Vrátili jsme se zpátky na denní světlo, z příjemného
chládku do tropického vedra. Poděkovali jsme průvodci, vrátili baloňáky a helmy a
odcházeli domů. Možná nejeden z nás si přitom pomyslel, že nejsme zas tak špatný
národ, když naši předkové dokázali vybudovat něco takového.
Jak to ale vypadá, tak příští rok už nebude mít Obvodní úřad v Praze 7 peníze
na provozování ani této krátké prohlídky. Kdo tedy navštíví Prahu nebo v ní
dokonce bydlí, neměl by s návštěvou této - mnou uznané - národní technické
památky otálet.
23.6. KULTURA: Rudolfova
štola - ze Stromovky do 16. století
Jiří Wagner (wag@volny.cz)
ze Zemských novin:
Zájemci si mohou prohlédnout Rudolfovu štolu
(DNES SE OČEKÁVÁ ) Slavnostní znovuotevření dlouho nepřístupné Rudolfovy štoly
připravila na jedenáctou hodinu radnice sedmého pražského obvodu. Rudolfova štola ve
Stromovce bude přístupná veřejnosti v celkové délce tři sta šestatřicet metrů
každý den od deseti do osmnácti hodin, v případě hromadných výprav bude možné
dohodnout i individuální prohlídku mimo stanovené hodiny.
(jm)
z nějakých speleologických
stránek:
Rudolfova štola, technicky jedno z nejvýznamnějších děl Staré Prahy - a kdo je
zná? Zdejší rodáci nevědí většinou ani o jeho počátku, rozevírajícím se v
nábřežní zdi podletenské silnice při přízemní "Staré havírně" (č.p.
338-VII.), tím méně o portálku jeho konce, vsazeném do strže obory poblíže hlavní
restaurace, a lidech, kdož na ni dohlíželi. Nedávno dán její osleplý starý
dozorce, zvaný žargonem "štolenštajgerem", Jan Heiser do císařského
špitálu a na jeho místo definitivně ustanoven Václav Špacht, horník z Jílového,
projevivší velkou zručnost při nebezpečné práci ve druhé a třetí větrací
šachtě (27. II. 1733). Zdá se, že dozorci bývali dva, neboť po třech letech se
heiserovského opatření dožaduje Jan Hartel, pravící o sobě, že je taktéž
štolovým dozorcem. Z věku sedmdesáti tří let jich čtyřiatřicet strávil ve
službách stavebního úřadu králova. Často postižen úrazem, nesčetněkráte se
ocitl tváří v tvář smrti, jež ve velké štole bez ustání hrozí, několikráte
odnesen domů polomrtvý. Po tolika štrapacích není divu, že ve stáří naň přišla
nemoc. Sotva kdy si dosavadním zaměstnáním ještě vydělá na chléb, chtěl by proto
taktéž do ústavu, chráněného sv. Alžbětou a sv. Antonínem poustevníkem (8. VI. -
23. VII. 1736). Že Hartlovo přání splněno, prokázalo jednání o zanechanou jím
pozůstalost, k níž patřil domek ve Zlaté uličce. Po něm Špacht jakoby samojediný
byl vartoval štolu, která pak osiřela, když bývalý jílovský horník nalezl smrt ve
vltavském proudu. Za jeho nástupce v letenském podzemí povolán od zlatonosných žil
Jan Berníšek, požívající ročního platu 60 zl. 40 kr. (3. X. - 5. XI. 1737). Malá
odměna za životu nebezpečnou práci, velmi malá, působil-li Berníšek při náhradě
dřevěného obložení ve třetí větrací šachtě, vyzděné do hloubky osmi loket,
kde počínala rostlá skála (17. 3. 1740). Tím zpevněn druhý ze tří světlíků
prvé tunelové stavby pražské, jejíž prvý větrací kanál opatřen zdivem před
čtyřmi lety.
Antonín Novotný
Literatura: NOVOTNÝ A. (1947): Z Prahy doznívajícího baroka, 1730 - 1740, str. 254-6. Atlas. Praha.
depozitář Technického muzea:
Plán Rudolfovy štoly (inventární číslo 1848) zachycuje v bokorysu vodní
dílo, postavené v letech 1583-1593 v Praze za panování císaře Rudolfa II. Dílo
provedl Lazarus Ercker, nejvyšší hormistr Království českého. Štola spojovala
královskou oboru s tokem řeky Vltavy a zásobovala vodou rybník a různé atrakce.
Plán je malován barvami na svitku pergamenu dlouhém 248 cm a širokém 2o cm. Malba
zachycuje jednak technickou část díla včetně hloubicích a větracích šachet,
jednak malířsky zpodobňuje podobu krajiny a porosty na povrchu. Měřítko udává
nejen délku v jednotkách Estados de mina, ale je opatřeno i daty, z nichž je možné
přesně vyčíst časový průběh stavby štoly. V plánu jsou zaneseny v měřítku i
postavičky horníků s dobovým nářadím.
Plán Rudolfovy štoly
Jednotlivé nápisy ve španělštině jsou zarámovány do manýristických ornamentů. Jde o nejstarší dochovaný plán vodního díla v českých zemích. Jeho autorem je Isaac Phendler, koncipista české dvorské komory. Vlastní štola se dochovala do dnešní doby, je udržována a přístupná se zvláštním doprovodem. Její délka je 1102 m, výška se pohybuje od 2 do 4 m, šířka od 1,2 do 2,5 m. Rudolfova štola je jedinečnou hornickou památkou v Praze.
nějaká recesistická www stránka:
Zvláštní upozornění:
Pivo zdarma pro každého desátého dospělého návštěvníka Rudolfovy štoly ve
Stromovce a drobný dárek pro každé desáté dítě do patnácti let slibují nyní
návštěvníkům provozovatelé štoly. Nabídka však platí jen do poloviny září, i
když je možné, že akce bude prodloužena. Karel Hoza z agentury Olaf Hotoffson včera
uvedl, že o všech zářijových sobotách a nedělích se navíc u vchodu do štoly
jednou za den ozve zvon, jehož zvuk všem přítomným oznámí, že nejbližších
dvacet zájemců dostane jedno pivo zdarma. Rudolfova štola je otevřena každý den od
10 do 17 hodin, v případě většího zájmu až do dvacáté hodiny.
Poslední úpravy stránky: 23.09.2000 17:44
Jarouš Valachů